Sezonní deprese

Typický příklad úzkého vztahu mezi psychikou a ročním obdobím je podzimní a zimní splín až deprese.

Podzimní deprese

Nedostatek světla v uměle osvětlených místnostech, kancelářích a bytech spolu se sedavým způsobem života bez dostatku denního světla vyvolává sezonní afektivní porucha. Světlo může ovlivnit natolik závažnou nemoc jako je deprese. Světlo totiž působí na metabolismus v mozku.

Od října do března se zvyšuje počet lidí trpících touto poruchou. Výskyt se pohybuje mezi 2-10% v populaci. Je možné, že že částečně tato porucha pramení z minulosti, kdy v zimních měsících v severních zemích přežívali lidé bez pohybu a na malém přísunu stravy.

Nízká potřeba pohybu, chutí k jídlu a sexu souvisí s nízkou hladinou serotoninu, který v zimních měsících klesá. Modení doba ale prohlubuje tuto poruchu a zimní deprese a jedná se na rozdíl od minulosti spíše o závažný psychologický i společenský problém.

Nemoc je nebezpečná, a často vyústí v silné deprese až pokusy o sebevraždu. Sezonní porucha je druhem deprese, bez vnějšího projevu žalu nebo úzkosti, často se měnící na jaře v manickou fázi. K příznakům patří smutek, snížené libido, spavost, úzkost a chuť na sladké. Spousta lidí má mírnější projevy, které nejsou diagnostikované. často se projevují poruchy spánku.

Terapie světlem

Velmi účinná u sezonních afektivních poruch je terapie světlem. Světelná terapie se začala aplikovat na základě informací o přenosu informací světla za pomoci melatoninu. Zejména je nutné doržet načasování terapie, protože aplikace světla později ráno a delší dobu po probuzení mělo jen částečný účinek.

Terapie často spočívá v aplikaci bílého nebo modrého LED světla, které mají v důsledku působení v oblasti neviditelného světla menší intenzitu než fluorescent. Přirozené ranné sluneční světlo v oblasti 500nm má též vysoký účinek. Světelná terapie zvyšuje nejen hladinu serotoninu, ale také dopaminu. Oba neuropřenašeče ovlivňují deprese, na tomto principu fungují antidepresiva.

Terapie trvá 30 minut denně po celou zimu při vystavení nejčastěji bílému světlu asi 40 minut po východu slunce. Světelný box lze postavit na vzdálenost 100 cm, během terapie lze snídat, číst si, a jednou za minutu se podívat do světelného zdroje.

David Frej