Střevní bakterie jsou při vývoji mozku a funkci propojeny nejen s centrální nervovou soustavou (CNS), ale také s enterickou nervovou soustavou (ENS). V našem těle máme víc genů z 1.3krát víc buněk mikrobiálního původu než lidského. Jinými slovy, bakteriálních buněk v našem těle je více než lidských. Řada faktorů a indicií ukazuje na skutečnost, že existuje skutečně delikátní rovnováha mezi střevem a nervovým systémem, stejně jako variant ve složení střevního mikrobiomu, které jsou asociovány s vývojem a  změnami v normálním fungování nervového systému.

Střevní bakterie v těhotenství

Pojmem střevní flóra se označují všechny mikroorganismy, které se nalézají ve sliznici trávicího traktu. Jejich počet výrazně převyšuje počet buněk lidského organismu a může být až desetkrát vyšší. Změny střevní flóry mohou spočívat v nedostatečném nebo nadbytečném osídlení a ve změně jejího složení.

Ještě v době těsně před porodem je střevo plodu do jisté míry sterilní, i když s bakteriemi se plod setkává v děloze. Až do nedávné doby nebylo jasné proč. Sliznice novorozeňat je analogicky neschopná reagovat na bakteriální osidlování a střevní flóra se může nějaký čas nerušeně rozvíjet. Jakmile je ovšem střevní flóra vytvořena, začne opět fungovat signální molekula a umožní ochrannou imunitní obranu před patogenními zárodky. Možná i proto se nedostanou do střeva novorozence bakterie podporující zánět, tyto mikroorganismy totiž převažují na konci těhotenství. První z prospěšných bakterií se do novorozence dostanou z porodních cest matky, především bakterie Escherichia coli a enterokoky. Jak bylo zjištěno, vaginální mikroflóra se překvapivě výrazně mění v prvním trimestru těhotenství oproti době před těhotenstvím, například bakterie Lactobacillus johnsonii vyskytující se jen ve střevě osidluje pochvu, aby umožnilo kojenci natrávit mateřské mléko.

Kojenec a bakterie

Skrze mateřské mléko kojenec přijímá především laktobacily a bifidobakterie z mléčných žláz, mimo toho mateřské mléko obsahuje ochranné faktory a mléčný cukr laktózu. Pokud se laktóza nestačí v tenkém střevě rozložit, stane se později v tlustém střevě potravou pro bifidobakterie, které u kojenců tvoří 90 procent střevní mikroflóry. Rozkladem laktózy vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje usídlení patogenních bakterií. U novorozence je sliznice tenká, která vlivem bakterií postupně zesiluje. Ve studiích bylo prokázáno, že děti rodící se císařským řezem a krmeny umělou stravou místo kojení mají nízký počet bifidobakterií a dalších bakterií jako Bacteroides a vyšší zastoupení bezpečné bakterie Clostridium, způsobující kojenecký průjem, a koliky,  a tato nerovnováha ve srovnání s dětmi rozenými přirozeně trvá až 7 let po narození. Navíc císařský řez zvyšuje riziko zánětlivých nemocí jako celiakie, astma a cukrovka. Novorozenci  s dysbiozou, kteří ohroženi zánětlivou reakcí zvanou novorozenecká nekrotizující enterokolitida. Toto onemocnění je příčinou nejméně 10% všech úmrtí dětí s velmi nízkou porodní váhou. Projevuje se poškozením střevní sliznice, bakteriální kolonizací (pomnožením) a rychlým vývojem velkého množství plynů. U tohoto nebezpečného zánětlivého onemocnění  se vyskytuje odlišnou mikrobiom, s malým spektrem bakterií, a jejich celkově menším počtem a tyto změny se objevují již tři týdny před rozvojem onemocnění.

Stav střevního mikrobiomu se mění během těhotenství. Ke konci těhotenství se mikrobiom těhotné ženy změní podobně jako u obézní ženy, extrahující více potřebných kalorií a fekální bakterie snižují zánět. Přesto u novorozence osidlují střevo bakterie převažující v prvním trimestru těhotenství. Během ročního sledování kojence je mikrobiom unikátní, ale velmi nestabilní. Mateřské mléko, je superpotravina, obsahující živiny, protilátky, živé bakterie, a oligosacharidy, což jsou třetí nejpočetnější složkou po tuku a laktoze. Jde o nestravitelnou  potravu pro bakterie. S přechodem na tuhou stravu ovšem četnost bifidobakterií klesá. V prvních dnech a týdnech novorozence nedochází při následném nárůstu bakterií ve střevech k obranným a zánětlivým reakcím vyvolanými střevním imunitním systémem, jaké známe z pozdějšího věku a dospělosti. V jednom roce života je střevní flora už naprosto jedinečná, ovšem v důsledku nemocí, infekcí, stresu a diet se reversibilně nebo trvale mění až do dospělosti. Můžeme dokonce mluvit o specifické osobní mikroflóře, podobně jako například o otisku prstu.

Devastující účinek antibiotik

Mnozí kojenci dostávají antibiotika. Po antibioticích zejména širokospektrých, se snižuje různorodost  bakterií,. Antibiotika zdecimují bakterie, které se po jedné dávce vzpamatují, ale  obnovení se po několika kůrách antibiotik během roku naruší střevní mikroflóru možná dlouhodobě. Často podávaná antibiotika zvyšují riziko astmatu, ekzému a obezity. Ve studii zahrnující 11000 dětí, u těch co často užívaly antibiotika do věku 6 měsíců, či do jednoho roku, kde efekt byl menší, byly i ve věku až do 3 let vyšší váhu. Užívání antibiotik ve věku 1-2 let též vedlo vyšší váze. Po antibioticích si proto vaše dítě zaslouží probiotika s prebiotiky.

Z knihy David Frej, Jiří Kuchař, Zdravé střevo, 2016

Vyšší cholesterol je spojen s dlouhověkostí

V analýzách nižší cholesterol, nikoli vyšší, zvyšoval riziko předčasného úmrtí. Kornatění tepen a nemoci srdce bývají významnější u starších lidí a jejich riziko by mělo být tedy vyšší než u ...

Jíst více tuků a bílkovin, méně cukrů

Změny ve stravování na základě doporučení jíst méně tuku a více sacharidů způsobuje metabolické poruchy v populaci. Potravinářskému průmyslu přinesly velké zisky nezdravé sacharidy (těstoviny, ...

Jak zdravá jsou vaše střeva?

Nejen o svátcích, ale i během roku často sníme více cukru, pijeme více alkoholu, méně spíme a často i vynecháme cvičení. Tyto návyky ovlivňují střevní sliznici a podporují přerůstání nezdravých ...

Mražené potraviny v zimě podporují zdraví

V zimě hrozí konzumace přemrzlého ovoce. Mráz poškozuje mnoho druhů ovoce a zeleniny, kdy se ztrácí vitaminy, minerály, konzistence a chuť (např citrusy hořknou). Rychleji se kazí. Při pokojové ...
Toxický glyfosát má být podle EU bezpečný

Toxický glyfosát má být podle EU bezpečný

Podle uniklého návrhu dokumentu Evropské komise spěchá EU s povolením glyfosátu (nejznámější je přípravek Roundup), aniž chce vyčkat na závěry analýz odborných studií.
Zrušme letní čas

Zrušme letní čas

Celkově trvá organismu na jaře až 5 dnů, než se vyrovná s letním časem. Časový posun se projevuje příznaky: únava, vyčerpání, pocit nevolnosti, ospalost přes den, buzení v noci, špatná paměť a koncentrace.
Ryby – problém s kvalitou

Ryby – problém s kvalitou

Ryby jsou kvalitní potravinou dodávající bílkoviny a zdravé tuky. Ryby jsou nízkokalorické, hlavními složkami je voda (50-80%) , plnohodnotné bílkoviny (12-20%) se všemi aminokyselinami a ...
Alkohol a jeho vliv na naše střeva.

Alkohol a jeho vliv na naše střeva.

Konec roku je obdobím, kdy rádi slavíme, jíme více, pijeme více a méně spíme. Jsem zastáncem pití mírného množství alkoholu, jak dokazují studie i dlouhověcí lidé. Oslavy a rodinná setkání ale často způsobují, že pijeme více alkoholu než obvykle a nadměrný příjem alkoholu může narušit rovnováhu v mikrobiomu.
Nová analýza ve vědeckém časopise: Nežádoucí účinky mRNA vakcín a spike protein

Nová analýza ve vědeckém časopise: Nežádoucí účinky mRNA vakcín a spike protein

V mRNA vakcínách (Moderna, Pfizer) se nachází mRNA kódující protein S, která je dopravována prostřednictvím lipidových nanočástic do lidských buněk, které produkují virový protein, nebo příbuzné ...

Veganská strava je extrém (až na jednu výjimku) a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.