Střevní mikroflóra, těhotenství a kojenci

Střevní bakterie jsou při vývoji mozku a funkci propojeny nejen s centrální nervovou soustavou (CNS), ale také s enterickou nervovou soustavou (ENS). V našem těle máme víc genů z 1.3krát víc buněk mikrobiálního původu než lidského. Jinými slovy, bakteriálních buněk v našem těle je více než lidských. Řada faktorů a indicií ukazuje na skutečnost, že existuje skutečně delikátní rovnováha mezi střevem a nervovým systémem, stejně jako variant ve složení střevního mikrobiomu, které jsou asociovány s vývojem a  změnami v normálním fungování nervového systému.

Střevní bakterie v těhotenství

Pojmem střevní flóra se označují všechny mikroorganismy, které se nalézají ve sliznici trávicího traktu. Jejich počet výrazně převyšuje počet buněk lidského organismu a může být až desetkrát vyšší. Změny střevní flóry mohou spočívat v nedostatečném nebo nadbytečném osídlení a ve změně jejího složení.

Ještě v době těsně před porodem je střevo plodu absolutně sterilní, i když s bakteriemi se plod setkává v děloze. Až do nedávné doby nebylo jasné proč. Sliznice novorozeňat je analogicky neschopná reagovat na bakteriální osidlování a střevní flóra se může nějaký čas nerušeně rozvíjet. Jakmile je ovšem střevní flóra vytvořena, začne opět fungovat signální molekula a umožní ochrannou imunitní obranu před patogenními zárodky. Možná i proto se nedostanou do střeva novorozence bakterie podporující zánět, tyto mikroorganismy totiž převažují na konci těhotenství. První z prospěšných bakterií se do novorozence dostanou z porodních cest matky, především bakterie Escherichia coli a enterokoky. Jak bylo zjištěno, vaginální mikroflóra se překvapivě výrazně mění v prvním trimestru těhotenství oproti době pře d těhotenstvím, například bakterie Lactobacillus johnsonii vyskytující se jen ve střevě osidluje pochvu, aby umožnilo kojenci natrávit mateřské mléko.

Kojenec a bakterie

Skrze mateřské mléko kojenec přijímá především laktobacily a bifidobakterie z mléčných žláz, mimo toho mateřské mléko obsahuje ochranné faktory a mléčný cukr laktózu. Pokud se laktóza nestačí v tenkém střevě rozložit, stane se později v tlustém střevě potravou pro bifidobakterie, které u kojenců tvoří 90 procent střevní mikroflóry. Rozkladem laktózy vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje usídlení patogenních bakterií. U novorozence je sliznice tenká, která vlivem bakterií postupně zesiluje. Ve studích bylo prokázáno, že děti rodící se císařským řezem a krmeny umělou stravou místo kojení mají nízký počet bifidobakterií a dalších bakterií jako Bacteroides a vyšší zastoupení bezpečné bakterie Clostridium, způsobující kojenecký průjem, a koliky,  a tato nerovnováha ve srovnání s dětmi rozenými přirozeně trvá až 7 let po narození. Navíc císařský řez zvyšuje riziko zánětlivých nemocí jako celiakie, astma a cukrovka. Novorozenci  s dysbiozou, kteří ohroženi zánětlivou reakcí zvanou novorozenecká nekrotizující enterokolitida. Toto onemocnění je příčinou nejméně 10% všech úmrtí dětí s velmi nízkou porodní váhou. Projevuje se poškozením střevní sliznice, bakteriální kolonizací (pomnožením) a rychlým vývojem velkého množství plynů. U tohoto nebezpečného zánětlivého onemocnění  se vyskytuje odlišnou mikrobiom, s malým spektrem bakterií, a jejich celkově menším počtem a tyto změny se objevují již tři týdny před rozvojem onemocnění.

Stav střevní mikroflory se mění během těhotenství. Ke konci těhotenství se mikrobiom těhotné ženy změní podobně jako u obézní ženy,extrahující více potřebných kalorií a fekální bakterie snižují zánět. Přesto u novorozence osidlují střevo bakterie převažující v prvním trimestru těhltensví. Během ročního sledování kojence je mikrobiom unikátní, ale velmi nestabilní. Mateřské mléko, je superpotravina, obsahující živiny, protilátky, živé bakterie, a oligosacharidy, což jsou třetí nejpočetnější složkou po tuku a laktoze-. Jde o nestravitelnou  potravu pro bakterie. S přechodem na tuhou stravu ovšem četnost bifidobakterií klesá. V prvních dnech a týdnech novorozence nedochází při následném nárůstu bakterií ve střevech k obranným a zánětlivým reakcím vyvolanými střevním imunitním systémem, jaké známe z pozdějšího věku a dospělosti. V jednom roce života je střevní flora už naprosto jedinečná, ovšem v důsledku nemocí, infekcí, stresu a diet se reversibilně nebo trvale mění až do dospělosti. Můžeme dokonce mluvit o specifické osobní mikroflóře, podobně jako například o otisku prstu.

Devastující účinek antibiotik

Mnozí kojenci dostávají antibiotika. Po antibioticích zejména širokospektrých, se snižuje různorodost  bakterií,. Antibiotika zdecimují bakterie, které se po jedné dávce vzpamatují, ale  obnovení se po několika kůrách antibiotik během roku naruší střevní mikroflóru možná dlouhodobě. Často podávaná antibiotika zvyšují riziko astmatu, ekzému a obezity. Ve studii zahrnující 11000 dětí, u těch co často užívaly antibiotika do věku 6 měsíců, či do jednoho roku, kde efekt byl menší, byly i ve věku až do 3 let vyšší váhu. Užívání antibiotik ve věku 1-2 let též vedlo vyšší váze. Po antibioticích si proto vaše dítě zaslouží probiotika s prebiotiky.

Z knihy David Frej, Jiří Kuchař, Zdravé střevo, 2016

 

Dr.Frej na Facebooku
Novinky e-mailem
Informace o novinkách,
články o zdraví, recepty

Novinky, zdraví (archív)
Byliny a poradna (archív)



Banner
Banner
Banner