Klimatizace-škodí nám?

V létě nás provází horké dny. Je známo, že myšlení lidí je dosti ovlivněno počasím. Celkově ale pocit chladu je vždy vnímán negativněji než větší teplo. V jednom průzkumu až 40% lidí bylo přesvědčeno, že klimatizace může škodit, nenabízí žádnou výhodu anebo brání cirkulaci čerstvého vzduchu. Nejsem přítelem klimatizace zejména pokud jí používáte doma a není to vyloženě nutné (nař. v tělocvičně kde by bylo velmi teplo, nebo pokud spíte v teplé ložnici, pak má přiměřené ochlazení vzduchu smysl).

Klimatizace může přinášet výhody

Horko negativně ovlivňuje mentální činnost a fyzickou aktivitu a rozumné ochlazení vzduchu působí v tomto směru pozitivně. Ve vedrech tak přispívá k příjemnému prostředí a vyšší pracovní aktivitě bez únavy, též nepříjemné nadměrné pocení se snižuje. V jednom průzkumu ale naopak starší lidé, kteří bydleli ve městě, větrali v létě okny a dýchali nečistý vzduch skončili častěji se srdečně cévními chorobami či onemocněním dýchacího systému v nemocnici.

Nižší teplota může snižovat množství parazitů a hmyzu. Klimatizací se filtrují pyly a prach z vnějšího prostředí, čímž se snižuje koncentrace alergických látek z vnějšího prostředí, ale jen pokud se klimatizační jednotka řádně čistí a udržuje (výměna filtru každých několik měsíců, používání jen přiměřeně, kontrola zda klimatizace správně funguje.)

Klimatizace jinak může výrazně zvyšovat množství škodlivin, kterému je člověk vystaven v místnosti, zejména u osob, trpící nemocemi dýchacího systému a srdce. Klimatizace nepřináší do uzavřených objektů čerstvý vzduch. Plísně, bakterie, viry, pyly se šíří a koncentrují proto, že pro snížení je nutné přirození větrání. I místa s klimatizací proto musí být pravidelně větrána. Teplota v místnosti by měla být udržována mezi 21 až 25 st.C., vlhkost 60% - 70%.

Nežádoucí účinky klimatizace

Bohužel klimatizace může mít i nežádoucí zdravotní důsledky. Dlouhodobý a pravidelný čas strávený v klimatizovaných místnostech snižuje schopnost tolerance horka. Přechod s chladné místnosti do horkého prostředí může vyvolávat zdravotní obtíže, snadné přehřátí organismu, nemoci srdce apod. Tento přechod se týká zejména hotelů, kanceláří a také automobilů- já používám klimatizaci pouze v autě, kterou zapínám jen ve velkých vedrech a na delší trase nebo pokud vezu děti. Teplotu nastavuji na nejméně 20 st.(aby rozdíl oproti venkovní teplotě nebyl větší než 5-6 st.C) a vypínám 15 minut před dojezdem. Ve většině testovaných autech se nacházelo v důsledku zanesené a neudržované klimatizace několik druhů plísní.

Syndrom nemocných budov

Kromě zmíněných příznaků - alergie, rýma a nachlazení- se týkají lidí, kteří pracují v centrálně klimatizovaných pracovištích i další symptomy jako jsou chronické bolesti hlavy, únava, chrapot, ekzémy a pocit zimy Klimatizace může zhoršit zánět spojivek a vyvolat problémy u těch, co nosí kontaktní čočky. Suchý vzduch vysušuje pokožku, a může způsobovat kožní vyrážky. Klimatizace podle výzkumu navíc zhoršuje probíhající onemocnění, například kloubní zánět, nízký krevní tlak a neuritidu (zánět nervů).

V jedné studii se zkoumal vzorek pracovníků z devíti kanceláří, kteří se zabývali administrativní činností. Pět kanceláří bylo klimatizováno, jedna měla větráky a ve třech se větralo okny. Když se porovnávaly potíže vztahující se k nosní sliznici, zraku a dutinám, velká únava, dále stav pokožky a bolesti hlavy, tyto obtíže se statisticky významně ve větším počtu vyskytovaly u pracovníků z klimatizovaných kanceláří. Tyto příznaky reprezentují tzv. syndrom nemocných budov (SBS-Sick Buliding Syndrom).

Podle studie publikované v roce 2004 v časopise "International Journal of Epidemiology," onemocní lidé pracujícív klimatizovaných kancelářích častěji než ti, kteří mohou na pracovišti běžně větrat. Tento syndrom vymizí během víkendu, dovolené, či jakémkoliv delším pobytu mimo budovu.

David Frej