Roční období a počasí ovlivňují to, kdy si zvířata a v dávných dobách i lidé obstarávaly potravu, kdy přezimovaly, kdy se stěhovaly ze zimy do teplých krajin. Astronomicky je správný zimní čas, letní čas je uměle stanovený a nesmyslný.
Letní čas a ekonomická úspora
Letní čas (tedy posun času o hodinu dopředu v březnu, kdy se později stmívá i rozednívá, trvající do 28.10.) byl zaveden u nás ještě v Rakousku-Uhersku od roku 1915 do 1918 a posléze za druhé světové války, kdy změna přetrvávala až do roku 1949. V roce 1979 z důvodu úspory energií při ropné a energetické krizi se letní čas zavedl i v Československu jako 12.evropské zemi. Změna zimního na letní čas se používá stále asi v 70 zemích světa. Záměrem bylo sladit denní světlo s aktivitou lidí a úspora energie. Posunout ručičky na hodinách o hodinu dopředu nebo zpět tedy neznamená žádnou ekonomickou výhodu a navíc narušuje rovnováhu v organismu.
V létě se hodiny předbíhají a v zimě opožďují. Podle studie z roku 2007 se činnost biologických hodin posunem o hodinu dopředu na jaře narušuje a mnoho lidí se obtížně změně přizpůsobuje. Možná se hodina zdá nevýznamnou změnou, podle vědců může mít takové zdánlivě malé jen hodinové posunutí času nežádocí účinek na lidský organismus.Výzkum např. dopravních nehod neprokázal, že k dopravním nehodám může změnou času docházet méně často.
Posun času ale vyvolává sklony k depresím, nadváze, zvyšuje riziko infarktů a riziko rakoviny.
Letní čas a studie
Podle vědců z mnichovské Ludwig-Maximilian-University lze předpokládat dlouhodobý negativní vliv. Je zajímavé, že přestože posunutí času se dotýká čvrtiny světové populace, nebyly provedeny významnější studie zabývající se vlivem letního času na fyziologické funkce. Existuje jen několik studií, kde se zjišťoval vliv letního času na cirkadiánní rytmus. Velká studie zahrnující 55000 lidí ve střední Evropě potvrdila, že spánek se bez ovlivnění vnějších podmínek řídí standardním časem, nikoli letním časem. Spánek a aktivita se měřila také po dobu 8 týdnů během 2 časových posunů u 50 lidí s přihlédnutím na chronotypy (ranní a večerní typ). U 65 osob se zjistil nepříznivý vliv během prvních 5 dnů. Finští vědci po dobu celkem 2 let používali k měření akcelerometr na zápěstí, který nosilo 10 účastníků studie (ve věku od 32 do 70 let), po celou dobu kromě koupání. Nepracovali na směny a vždy daný rok po dobu 10 dnů sledovali autoři studie vliv posunu na letní čas u cyklu odpočinek-aktivita.
Zrušme letní čas
Posunu na jaře se organismus obtížněji přizpůsobuje než při přechodu na zimní čas. Sovy mají větší problém s přechodem na letní čas, neboť se jim ráno zkracuje doba, kdy si mohou přispat. Časový posun se projevuje příznaky společnými též pro směnný provoz nebo při cestování na delší vzdálenosti přes časová pásma: únava, vyčerpání, pocit nevolnosti, ospalost přes den, buzení v noci, špatná paměť a koncentrace.
ukázka z kniny David Frej, Biologické hodiny, Eminent 2013
