Častá jídla nejsou zdravá. Metabolismus se zhoršuje, pokud jíte často v kratších časových intervalech během dne, zejména až do večera.
Všežravci a masožravci jedí několikrát za týden. Masožravcům stačí někdy jíst i jednou týdně, protože masitá strava je nutričně a kaloricky bohatá a většina látek se vstřebá. Naopak býložravci neustále žvýkají trávu, protože balastní látky se obtížně vstřebají a mají nízkou kalorickou hodnotu. Jídelníček sběračů a lovců tvořila ze dvou třetin živočišná strava, a přesto, že některé populace jedly víc sacharidů v rostlinné stravě, obezitou netrpěly. Problém naší doby je často ve zpracovaných potravinách, jako jsou polotvary, těstoviny, pečivo a rafinované rostlinné oleje, a také v nedostatku pohybu.
Geoffrey C. Williams ve studii publikované v Diabetes Care v roce 1998 uvádí, že časově ohraničený půst (IF) jeden den v týdnu anebo periodický nízkokalorický režim pět dnů v měsíci vede k pozitivním metabolickým změnám ve spojitosti se sníženým kalorickým příjmem nezávisle na hubnutí u diabetiků 2. typu. V roce 2010 vyšla zajímavá studie v časopise Obesity, kdy obézní muži, kteří jedli šestkrát denně po dvou hodinách, cítili menší pocit plnosti a větší hlad v průběhu dne než ti, co jedli jen třikrát denně.
V jiné studii z roku 2012, publikované v časopise PLOS One, se u osob, které jedly tři jídla denně, zlepšil profil krevního cukru, snížil pocit hladu a zvýšil pocit plnosti. Hladina inzulinu a krevního cukru byla nižší a naopak u časté frekvence jídel konzumovaných nárazově se víc zvyšoval cukr a inzulin s nižšími vzestupy, ale většími propady, tedy nerovnováhou v metabolismu.
Ve studii analyzující data velkého výzkumu Women’s Health Initiative se ukázalo, že ženy konzumující čtyři a více jídel denně oproti ženám s frekvencí od jednoho do tří jídel denně měly o 38 % vyšší riziko cukrovky. Nejvíc byly postiženy ženy neobézní a starší 60 let.
Analýza z roku 2016 ukazuje, že pokud jíte jen dvakrát denně, při nižším kalorickém příjmu, zhubnete snadněji, ideálně pokud jíte nejpozději do podvečera. Jídlo později večer zhoršuje glukózový metabolismus. Inzulinorezistence stoupá k večeru a v noci, stejně tak inzulin a hladina krevního cukru po jídle. Reakce organismu na zvýšený cukr je efektivnější během dne. Inzulinorezistence je spojena se zánětem a vyšším rizikem obezity, rakoviny, kardiovaskulárních nemocí a cukrovky.
Leptin i hormon hladu ghrelin stoupá po nočním jídle spolu s nárůstem hmotnosti. Studie obézních s hladověním delším než 13 hodin prokázala lepší náladu večer, lepší spánek, nižší váhu a vyšší příjem energie.
Text z knihy
Kompas dokonalého zdraví
David Frej
Podpora detoxikace a půsty s krátkodobým omezením jídla získávají v poslední době pozornost díky výzkumu, který prokazuje, jak významné jsou pro dlouhý a zdravý život. Nadbytek jídla a kalorií zvyšuje riziko chronických nemocí a stojí za epidemií obezity a cukrovky.
Kompas dokonalého zdraví přináší základní pravidla pro omezení kalorického příjmu, který snižuje rizikové faktory nemocí srdce, cukrovky, nadváhy, rakoviny nebo zánětu a vede k delšímu a zdravějšímu životu. Můžete toho docílit i prostřednictvím stravy nahrazující půst, při níž necítíte hlad.
V této knize najdete nejen rady pro vyváženou stravu, ale také návod, jak nenásilně provádět otužování, i odpovědi na otázky, proč vám dechové cvičení a meditace zvýší energii a jaký význam pro vás mají byliny a aromaterapie. Vrcholem knihy je třítýdenní ozdravný program zaměřený na snížení rizikových faktorů nemocí. Absolvování tohoto programu, který autor ověřil ve svojí praxi a na mnoha pobytových kurzech, vede ke zpomalení stárnutí a k upevnění zdraví.
