Evropská unie spěchá s povolením glyfosátu (nejznámější je přípravek Roundup), aniž chce vyčkat na závěry analýz odborných studií.
Glyfosát[1] se používá jako aktivní ingredience v pesticidech. Byl vynalezen společností Monsanto, která je nyní součást firmy Bayer. Ve Spojených státech je terčem řady soudních sporů, ve kterých už německý agrochemický a farmaceutický gigant zaplatil 11 miliard dolarů (237 miliard korun). Nejznámější z nich je případ amerického školníka, který s glyfosátem každodenně pracoval a společnost Monsanto zažaloval, že mu její herbicid způsobil rakovinu. Tento boj Davida s Goliášem byl dokonce zfilmován.[2]
Glyfosát v EU
V Evropské unii byl glyfosát schválen ve velmi kontroverzním procesu v roce 2017 na období pěti let. Loni byla licence o jeden rok prodloužena a končí 15. prosince 2023.
Podle uniklého návrhu dokumentu Evropské komise,[3] který zveřejnila organizace PAN (Pesticide Action Network), má na podzim dojít k povolení glyfosátu v Evropské unii dokonce na dalších 15 let. A to navzdory studiím prokazujícím toxicitu a protestům odborníků i ekologů.
Glyfosát a zdraví
Poločas rozpadu se usuzuje na 1–28 dnů, ale metabolity zůstávají v půdě až 1000 dnů. Ve vodě přetrvává glyfosát až 90 dnů, zejména ve tmě (riziko znečištění podzemních vod), v potravinách se vyskytoval glyfosát až rok po postřiku.
Tento herbicid se identifikoval v moči 44 % evropské populace. Glyfosát se hromadí v játrech, ledvinách, střevech a také v mateřském mléku.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) uvedla, že glyfosát a produkty obsahující glyfosát jsou pravděpodobně karcinogenní a genotoxické. EU oponuje, že zkoumá jen glyfosát a že tyto nežádoucí účinky mají jiné látky v postřicích obsahující nejen glyfosát.
Podívejme se, co na to říkají studie z poslední doby. První systematická analýza[4] ukazuje, že glyfosát zůstává v našem prostředí měsíce a působí neurotoxicky. U dítěte způsobuje poruchu vývoje nervového systému a mozku, způsobuje zánět mozku, narušuje komunikaci mozkových buněk a poruchu mitochondrií (buněčných elektráren), zánik buněk a poruchy chování a motorický vývoj. Studie u lidí ukazují na riziko Parkinsonské nemoci. Glyfosát totiž velmi snadno prostupuje hematoencefalickou bariérou do mozku a také do placenty.
Zatímco EU tvrdí, že glyfosát není genotoxický, další analýza ukazuje opak a to již ve studii z roku 1980! Účinky byly prokázány na bílých krvinkách, kdy glyfosát aktivoval geny spojené s růstem nádorů.
V analýze z roku 2020[5] autoři uvádějí, že existují dostatečné důkazy pro škodlivé účinky glyfosátu na lidský organismus, ryby i hlodavce. Glyfosát narušuje mikrobiom a vystavuje organismus interakcí s mikrobi riziku infekce, jednoduše řečeno, oslabuje náš imunitní systém. Vyvolává chronický zánět, astma, alergie, narušuje hormonální systém, u žen způsobuje endometriózu a narušuje metabolismus estrogenů.
Autoři dalšího článku z roku 2021[6] uvádějí, že mnohé studie o toxicitě glyfosátu sponzorovaly firmy vyrábějící herbicidy a glyfosát podle nich poškozuje trávicí trakt (zvyšuje mj. riziko celiakie), ledviny, srdce s rizikem arytmie, má cytotoxický efekt na krvinky a analýza z roku 2019 uvádí riziko lymfomu. Mnohé studie řadí glyfosát mezi endogenní disruptory při dlouhodobém vystavení nízkým dávkám. V článku se uvádí, že v analýzách se našel glyfosát v olivovém oleji, medu, cereáliích, ovoci, ořeších, dětské výživě, vodě i zelenině, v některých živočišných produktech i v alkoholických nápojích, někdy v množství přesahující normy (o kterých můžeme pochybovat).
Autoři jednoho z článků doslova uvádějí, že toxický účinek glyfosátu je nižší než normy stanovené regulačními orgány, momentálně 1,5 mg/kg hmotnosti. Představa, že můžu bezstarostně konzumovat 110 mg glyfosátu denně jak navrhuje EU, aniž ovlivní mé zdraví, je nepřijatelná. Například poloviční množství zinku (25–50mg) denně je vhodné konzumovat na imunitu a daleko menší množství selenu, dalšího důležitého prvku pro štítnou žlázu a imunitní systém.
Zdroje
- N-(fosfonomethyl) glycin (Glyfosát) [↑]
- Into the Weeds
Do plevele: Dewayne „Lee“ Johnson versus společnost Monsanto
Dokument představuje soudní spor Dewaynea „Lee“ Johnsona, který zažaloval agrochemickou společnost Monsanto, jejíž herbicid mu způsobil rakovinu. Johnsonův případ byl první z tisíců žalob uvalených na společnost a její herbicid, který byl jedním z nejprodávanějších na světě. Snímek nepopisuje pouze příběh poškozeného, ale ukazuje chamtivost velké společnosti, která výdělek staví nad zdraví lidí a ovlivňuje vědecké studie ve svůj prospěch. Film je také ekologickým a humanistickým apelem, který překračuje hranice konkrétních soudních případů.
www.csfd.cz/film/1176989-do-plevele-dewayne-lee-johnson-versus-spolecnost-monsanto/prehled/[↑] - Únik informací: Komise EU plánuje urychleně znovu schválit glyfosát, aby se vyhnula vědecké a veřejné diskusi.
https://www.pan-europe.info/press-releases/2023/07/leaked-eu-commission-plans-swiftly-reapprove-glyphosate-avoid-scientific-and [↑] - Costas-Ferreira C, Durán R, Faro LRF. Toxic Effects of Glyphosate on the Nervous System: A Systematic Review. Int J Mol Sci. 2022 Apr 21;23(9):4605. doi: 10.3390/ijms23094605. PMID: 35562999; PMCID: PMC9101768
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9101768/pdf/ijms-23-04605.pdf [↑] - Cindy Peillex & Martin Pelletier (2020) The impact and toxicity of glyphosate and glyphosate-based herbicides on health and immunity, Journal of Immunotoxicology, 17:1, 163-174, DOI: 10.1080/1547691X.2020.1804492
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/1547691X.2020.1804492 [↑] - Soares D, Silva L, Duarte S, Pena A, Pereira A. Glyphosate Use, Toxicity and Occurrence in Food. Foods. 2021 Nov 12;10(11):2785. doi: 10.3390/foods10112785. PMID: 34829065; PMCID: PMC8622992.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8622992/ [↑] - „Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.“
Bezpečnostní list přípravku Roundup® Klasik
https://web.archive.org…monsanto.com…Roundup%20Klasik-15258cs-cz.pdf [↑]