V mRNA vakcínách (Moderna, Pfizer) se nachází mRNA kódující protein S, která je dopravována prostřednictvím lipidových nanočástic do lidských buněk, které produkují virový protein, nebo příbuzné antigeny.
Autoři nové analýzy uvádějí, že nežádoucí účinky následkem očkování proti COVID-19 mohou souviset s prozánětlivým účinkem používaných lipidových nanočástic k přenosu mRNA do buněk stejně tak se zánětem daným charakteristikou, vazebným profilem a prozánětlivými účinky produkovaných antigenů – spike (S) proteinů a/nebo jeho podjednotkek/ peptidových fragmentů – v lidských tkáních nebo orgánech.
mRNA vakcíny proti onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19) indukují robustní imunitní reakci v prevenci proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu způsobeného koronavirem SARSCoV-2, ale buněčné/molekulární způsoby účinku a etiologie nežádoucích účinků jsou nejasné.
Lipidové nanočástice vakcíny se pravděpodobně distribuují v lidských tkáních/ orgánech; mohou také (spolu s mRNA) působí prozánětlivě.
Vakcíny proti COVID-19 mRNA kódují transmembránový S-protein. K vylučování antigenu a/nebo peptidových fragmentů do krevního oběhu dochází systémově a nachází se v různých tkáních.
Vazba cirkulujícího S proteinu na angiotensin-konvertující enzym 2 (ACE2) anebo na jiné receptory, spolu s možností principu zvaného molekulární mimikry, tedy schopností napodobování struktury s lidskými bílkovinami, mohou přispět k nežádoucím účinkům zejména zánětu související s očkováním.
K nežádoucím účinkům mRNA vakcín patří infarkt myokardu, trombóza, Guillain–Barré syndrom, myokarditida/perikarditida, plicní embolie, mrtvice, zvětšení lymfatických uzlin, zánět slepého střeva, pásový opar, autoimunitní nemoci. Zánět slepého střeva a myokarditida se vyskytuje spíše u mladších, zatímco neurologické poruchy a myokard infarktu postihují spíše starší osoby.
mRNA vakcíny mohou produkovat různé antigeny, které se šíří do těla. Mnohé komplikace odpovídají těm, které vznikají při onemocnění COVID-19 a souvisí se zánětem. Akutní zánět u nemoci i vakcíny má společného jmenovatele, a tím je spike protein. Lipidy v lipidových nanočásticích vakcín spouští zánět přes vazbu na TLR receptory, s produkcí zánětlivých chemokinů a cytokinů a hromaděních bílých krvinek neutrofilů. Antigeny spouštějících systémovou imunitní reakci a produkované imunoglobuliny zůstávají v těle často po dlouhou dobu. Po aplikaci vakcíny zůstává dlouhou dobu stimulovaná buněčná imunita a též titr imunoglobulinů. Interakce s ACE-2 může vést k vazokonstrikci, a vysokému krevnímu tlaku.
Autoři studie celkově uzavírají, že molekulární mechanismus účinků vakcín není dostatečně známý a pro přetrvávající stimulovanou aktivitu buněčné imunity a neznámou dobu, po kterou v těle zůstávají antigeny a lipidové nanočástice vakcín, upozorňují na důležitost zhodnocení rizik a benefitů očkování u zejména starších ohrožených osob a pečlivého zvážení rizika posilovací dávky vakcín u starších osob, těch, co mají poruchy imunity a zejména u dětí, kde to ale dle mého názoru vhodné není vůbec.
Zdroj: Trends in Molecular Medicine, July 2022, Vol. 28, No. 7, https://doi.org/10.1016/j.molmed.2022.04.007
