V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.
V každé buňce vzniká denně až 70 000 poškození DNA, z nichž nejtoxičtější jsou dvouvláknové zlomy. Narušený chromatin signalizuje organismu poškození a vyvolává činnost, který zahrnuje akumulaci mnoha efektorových proteinů. Jak se píše v této práci, signalizace poškození DNA a aktivace těchto drah jsou regulovány enzymatickými reakcemi zahrnující především fosforylaci, ubiquitinaci a nově objevenou sumoylaci. Ubiquitinace poškozeného chromatinu je nutnou podmínkou pro sumoylaci nádorových supresorů 53BP1 a BRCA1.
Poruchy těchto reakcí nebo mutace genů pro 53BP1 a BRCA1 vedou k toleranci poškození DNA a následnému narušení genomové integrity, s čímž souvisí vysoké riziko nádorů. Spike protein v buněčném jádru inhibuje opravu poškozené DNA tím, že brání v činnosti hlavním proteinům BRCA1 a 53BP1, aby se účastnily opravy DNA.
Tento molekulární mechanismus, kdy spike protein oslabuje získanou imunitu a může odpovídat za nežádoucí účinky se týká nejen onemocnění COVID-19, ale vakcín, které obsahují S protein.
Někteří vědci již před uvedením na trh upozorňovali, že je třeba ve vakcínách použít nikoli celý, ale jen část proteinu, antigenní epitopy, kterými proniká virus do buněk.Vakcíny by podle autorů studie tak byly nejen bezpečnější, ale hlavně účinnější. Celý protein totiž oslabuje zejména B buňky a zodpovídá za menší tvorbu protilátek.
Tvrzení o bezpečnosti vakcín se tak týká možná klinických projevů krátkodobě po očkování, ale z dlouhodobého hlediska nikdo neví, jak se projeví. je nutné ale upozornit, že se jedná o studii in vitor, nikoli na živém organismu.
Nakonec, jak uvádím na videu, prodělaná nemoc je účinnější než očkování, což vždy v imunologii platilo, stejně jako to, že pokud proděláte nemoc, už se neočkujete.
Studie: