Během výroby některých potravin se v nich objeví celá řada škodlivých látek. Můžeme je rozdělit do tří základních skupin podle jejich původu.

Škodliviny v potravinách z hnojiv a postřiků

První skupinu tvoří reziduální zbytky látek z hnojiv, herbicidů (látky proti plevelům), insekticidů (látky proti hmyzu), pesticidů (látky na ochranu rostlin proti škůdcům), postřiků v ovocnářství a dalších látek použivaných v zemědělské výrobě polní, ale i z léků, hormonálních přípravků a jiných látek používaných v živočišné výrobě nebo toxinů ze špatného krmiva. (Např. aflatoxin vyvolávající rakovinu jater). Zavedení širokého používání těchto látek spočívá ve snaze dosáhnout rekordních, co nejméně nákladných výsledků, v neznalosti dalšího osudu těchto látek a jejich přechodu do potravin, neznalosti nebezpečí jejich hromadění v lidském těle a možnosti dlouhodobého pomalého poškozování lidského zdraví těmito látkami. Příkladem mohou být dusíkatá hnojiva, z kterých se dusičnany a nitrosaminy, které jsou rakovinotvorné látky.

Přidané látky v potravinách

Druhou skupinu tvoří látky přidávané do potravin potravinářským průmyslem. Účelem těchto látek je napravit aspoň zdánlivě vzhled, vůni a chuť potravin, které byly znehodnoceny průmyslovým zpracováním. Tyto látky však na kvalitě potravin nic nezachrání a ještě více snižují jejich biologickou hodnotu a činí je pro člověka škodlivější. Dají se počítat na desítky a mnoho z nich bylo po tom, co poškodili zdraví mnoha lidí zakázány (např. tzv. máselná žluť, která vyvolává rakovinu, jater, byla používána k barvení ztužených tuků). Je až neuvěřitelné, že např. v základní potravině jako je chleba, bylo zjištěno více než dvacet přidaných umělých chemických látek, zatímco naši předkové uměli péci daleko chutnější chléb bez jediné chemické látky. U nás je však u mnoha potravin používání umělých chemických látek stejně intenzivní.

Potravinářský průmysl a naše normy vychází z tzv. povoleného denního příjmu, jehož hodnota se získá pokusem na zvířatech tak, že se zjistí množství zkoumané látky, které začíná mít toxický vliv na zvíře a toto množství se zmenší 100 x. Zdánlivě jsou tedy povolena bezpečná malá množství látek, které mohou být přidávána do potravin. Je to však jen skutečně zdánlivá neškodnost, protože byla určena na zvířatech, která mají vyvinutější detoxifikační ochranu, byla zkoumána vždy jen jedna látka samostatně v hodnotné přirozené dietě zvířete a toxické působení je už krajní mez škodlivosti určité látky.

Při praktickém použití v protravinářském průmyslu se pak objevuje v jedné potravině, navíc ještě často s velmi nízkou biologickou hodnotou, několik umělých chemických látek najednou, takže je běžné, že člověk konzumuje desítky těchto syntetických potravinářských látek během jednoho dne nebo několika málo dnů, a to dlouhodobě. Tyto látky mohou vzájemně reagovat za vzniku škodlivějších látek a vzájemně násobit své škodlivé účinky, jak je tomu u mnohých látek vyvolávajících rakovinu. To jsou všechno ještě neobjasněné otázky. Není syntetické sloučeniny, která by nebyla v určitém, často i velmi malém množství škodlivá, je-li podávána dlouhodobě.

Škodliviny vznikající výrobou

Třetí skupinu tvoří látky, které vznikají v potravinách po jejich průmyslovém zpracování. V syrovém ovoci, zelenině a jiných rostlinných a živočišných produktech jsou látky od sebe odděleny systémem membrán bílkovinné povahy a nemají možnost vzájemného přiblížení. Jakmile je potravina tepelně nebo mechanicky zpracována, membrány zanikají a jednotlivé látky mohou spolu reagovat, jsou přístupné oxidačním reakcím vzdušným kyslíkem, mohou reagovat a reziduálními látkami ze zemědělské výroby a s přidanými potravinářskými látkami. Skutečně bylo prokázáno, že ve zpracovaných potravinách vzniká postupně celá řada látek, jejichž vzniklé množství závisí na době skladování. Jsou to v některých případech i velmi složité sloučeniny, které by byly ve větším množství toxické.

V průmyslově zpracovaných potravinách, často skladovaných delší dobu, vzniká celá řada nepřirozených sloučenin, které, i když přítomny v malých množstvích, ničí enzymy v buňkách tkání, blokují různé důležité reakce, zatěžují organismus jejich nutnou detoxifikací a tak urychlují nebo přímo vyvolávají degeneraci některých orgánů a podporují nebo působí vznik různých degenerativních chorob.

Škodliviny přes pokožku a v kuchyni

Nebezpečné pro zdraví jsou také sloučeniny, které přicházejí dotěla mimo potravu, a to pokožkou. Jsou to např. velmi toxická barviva z různých kosmetických přípravků (rtěnky, barevné krémy, oční stíny, pudry, vlasové přelivy, zubní pasty apod.) nebo konzervační látky z pleťových krémů. Velmi škodlivé jsou i saponáty, zejména používané k umývání nádobí. Jejich používání není potřebné při používání přirozených potravin. Pozor také při praní prádla a mytí auta.

Zdraví nebezpečné je i používání jakéhokoli hliníkového nádobí (příbory, kastroly, pánve, čajové konvice, tlakové hrnce, kávovary, alobal apod). Hliník přechází ve stopovém množství do požívané potraviny. I tato malá množství se v těle postupně hromadí. Hliník nejvíce poškozuje právě buňky nervové soustavy, působí postupně ztrátu paměti a poškozuje schopnost myšlení.

Veganská strava je extrém a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.

Chronický zánět a nemoci

Zánět je typická fyziologická reakce na infekce a poranění, kdy imunita zabíjí mikrobi, obnovuje zdravou tkáň a nastoluje homeostázu. Akutní zánětlivá reakce je časově ohraničená a vede k uzdravení. Imunoregulační cytokiny jako IL-10 a TGF-beta zastavují zánětlivou kaskádu a aktivují regulační buňky.

Nové studie: Infekčnost očkovaných a zánět srdce a cév po očkování mladých lidí

Nové studie ukazují, že virová nálož očkovaných je stejná jako neočkovaných, jiné dvě studie ukazují na riziko infaktu a zánětu srdce po očkování mladých lidí.

Vitamin D významně snižuje úmrtnost a zánětlivou reakci u pacientů s COVID-19.

Nová studie ukazuje, že vitamin D hypoteticky snižuje riziko úmrtí na COVID-19 téměř k nule!! Podle autorů analýzy by se k dosažení žádoucí hladiny vitaminu D3 a užívání dostatečně vysokých ...

SARS-CoV-2 spike protein (COVID-19 i ve vakcínách) blokuje opravu poškozené DNA v buňkách

V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.

Doplňky stravy pro imunitu

Pestrá strava je základem, jak získat různé mikronutrienty, ale byliny jsou dalším nástrojem pro naši imunitu. Nejsou nutné, pokud žijeme relativně zdravě, ale výrazně nám pomáhají. Podle současných doporučení je základem nutričně bohatá strava, ale v případě větší fyzické zátěže, stresu, epidemie a prevence patří doplňky a byliny k praktickým prostředkům, jak podpořit imunitu.
Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Obilniny jsou semena z trávy Poaceae. Kromě toho existují pseudoobilniny, jako pohanka, quinoa, amarant a chia. Některé studie se snaží vzbudit dojem, že obilovny jsou nezbytnou součástí vyvážené stravy.
Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown je panické opatření, a historie ukáže, že lockdown je fatálním selháním a omylem v opatřeních proti Covidu i jiným virovým pandemiím. Důsledky lockdownu jsou závažnější než samotný COVID-19. Prof. Woolhouse.

Prodělání nemoci poskytuje lepší imunitu než očkování

O tom, že kolektivní imunita a prodělání nemoci poskytuje větší ochranu než očkování, a riziku očkování mladých lidí a dětí.
Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Klinické studie a vědecký výzkum prokazuje, že pro zdraví je zásadní vyvážený poměr mezi omega-6 a omega-3 tuky. Jak zmiňuji v mnoha článcích a knihách, výrazný nepoměr mezi omega-3 a omega-6 podporuje zánět.