Je víno zdravější než jiné druhy alkoholu?

V posledních 10 letech se diskuze soustředila na to, zda veškeré druhy alkoholu mají stejně prospěšný vliv na zdraví. V roce 1996 byla v časopise British Medical Journal publikována analýza 25 studií sledující účinek piva, vína a destilátů na ischemickou chorobu srdeční...

 

Několik studií potvrdilo prospěšnost vína, ale jejich struktura neumožňovala vyvodit definitivní závěry. V závěru studií se hodnotilo snížené riziko nemocí srdce při konzumaci piva, vína a destilátů. Autoři studie (dr. E.B.Rimm a kolegové) hodnotili účinek samotného alkoholu bez ohledu na další látky v alkoholickém nápoji. V úvahu se braly i jiné faktory jako životní styl a životní úroveň účastníků studie.

 

Alkohol snižuje riziko úmrtí

V roce 2003 publikoval Rimm a spolupracovníci v časopise  New England Journal of Medicine analýzu dat shromážděných od 38077 osob zahrnutých do studie The Health Professional Follow-Up Study. Do této studie byli zahrnuti dentisté, veterináři, osteopati a podiatristi (lékaři věnující se léčbě chodidel) ve věku 40 až 75 let, kteří byli ve sledování 12 let od roku 1986 do roku1998. Byl zaznamenáván počet infarktů myokardu nekončících úmrtím a úmrtí na ischemickou chorobu srdeční. Každý účastník studie vyplňoval dotazník ohledně stravování a konzumace alkoholu v letech 1986, 1990 a 1994. Pravidelní konzumenti alkoholu (od jednoho do čtyř drinků denně)  měli nižší výskyt ischemických příhod než ti, co alkohol pili nepravidelně nebo nepili vůbec. Účastníci této studie byly rozděleni na konzumenty červeného vína, bílého vína, piva a tvrdého alkoholu (destilátů). Opět Rimm uzavírá, že zdraví prospěšné účinky mají všechny druhy alkoholu. Ze studie vyplývá pozitivní  vliv každodenní konzumace alkoholu na nižší riziko nemocí srdce ve srovnání s nižší nebo žádnou konzumací alkoholu. Tento závěr odpovídá jiných studiím.

Z tohoto pohledu je problematické hodnotit data jen ohledně vlivu na srdeční nemoci. Konzumace alkoholu na zdraví a ovlivnění rizika nemocí zajímá každého, kdo chce žít dlouhý a zdravý život. Důležité byly tak závěry dvou studií, dánské a francouzské, sledující riziko smrti na ischemickou chorobu srdeční a všechny další příčiny (takzvaná celková mortalita). Dánské studie se účastnilo více než 24 000 mužů a žen z Kodaně. Účastníci studie byly zařazováni do sledování v letech 1964 až 1976 a sledováni až do roku 1995. Jedna až tři sklenice piva nebo vína denně snižovaly riziko ischemické choroby srdeční, ale jen konzumenti vína měly nižší riziko úmrtí na nemoci ve srovnání s abstinenty.

Víno vs. pivo a destiláty

Serge Renaud uvádí podobné výsledky ze studie z východní Francie.  Mezi lety 1978 až 1983 bylo do studie zařazeni 36250 mužů ve věku 40 až 60 let a sledováni byli 12 až 18 let. Tak jako v dánské studii pivo a víno snížilo počet nemocí srdce. Konzumentům vína popíjející dvě až čtyři skleničky hrozilo o 30 procent nižší riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří pili více než čtyři skleničky vína denně nebo nepili víno vůbec. Jinými slovy mírní konzumenti vína patřili k nejzdravějším lidem v obou studiích.

Není překvapením, že nadměrná konzumace alkoholu způsobovala vyšší riziko úmrtí v dánské i francouzské studii–opět musíme vzít v úvahu mírnou konzumaci alkoholu a riziko nežádoucích účinků při vyšší konzumaci.

Kalifornský průzkum Klatského a spolupracovníků z roku 2003 přináší další důkaz zdraví prospěšných účinků vína. Tato 20-letá analýza sledovala počet úmrtí a konzumaci alkoholu u 128934 lidí. Mírní konzumenti vína (jedna až dvě skleničky denně) měli nižší počet úmrtí na nemoci a úmrtí na ischemickou chorobu srdeční bylo o 40-60 procent nižší. U pravidelných konzumentů (jeden a více drinků denně) piva nebo destilátů se nesnížilo úmrtí ani na ischemickou chorobu srdeční ani na všechny nemoci.

df, zdroj: Roger Corder, Zdravý život s vínem, 2004
Dr.Frej na Facebooku
Novinky e-mailem
Informace o novinkách,
články o zdraví, recepty

Novinky, zdraví (archív)
Byliny a poradna (archív)



Banner
Banner
Banner