Naše zdraví začíná ve střevech. Lidé v dřívějších dobách konzumovali živiny v půdě a mikrobi v jídle. Pesticidy a herbicidy v posledních 60 letech narušily rovnováhu mikroorganismů, stejně tak průmyslově zpracované potraviny.
Zažívací trakt ovlivňuje zdravotní stav a rovnováhu, a proto jsou probiotika vhodnou alternativou zejména pro ty, co nejí pravidelně fermentované potraviny.
Ve střevech nám žije 1500 bakterií, a prozkoumaných druhů je jen asi 200. Množství prospěšných střevních bakterií se snižuje při užívání antibiotik, některých léků (analgetika, na překyselení žaludku), hormonální léčbě, stresu, vyčerpání, nadměrné konzumaci alkoholu, přejídání, špatné kombinaci potravin, nesprávném časovém rozložení jídel, večeři pozdě večer a před spaním, časté konzumaci potravin s konzervanty apod.
Probiotika a jejich účinky
Jako probiotika se označují živé mikroorganizmy, které se v různém množství dostávají do těla společně s potravou, a předpokládá se o nich, že jsou schopny příznivě ovlivnit naše zdraví zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry.
Probiotika jsou součástí zdravé střevní mikroflory, které brání množení škodlivých bakterií ve střevech, podporují trávení, posilují imunitní systém a organismus proti infekcím. Obnovují střevní mikroflóru při užívání antibiotik. Zvyšují příjem živin, vitaminů, minerálů a stopových prvků, trávících enzymů. Blokují účinek zánětlivých cytokinů, které urychlují zanikání buněk střevní výstelky.
Hlavní indikace probiotik:
pro správnou činnost trávení
pro odstranění zažívacích obtíží
po užívání ATB k obnově střevní mikroflory
při detoxikaci-brání množení patogenních bakterií
Druhy bakterií
Nejznámějšími probiotickými bakteriemi jsou bifidobakterie a laktobacily produkující látky jako kyselinu mléčnou, peroxid vodíku a zastavují růst bakterií. Všechny známé bakterie, které mají probiotický účinek, nepatří ale jen do skupiny bakterií mléčného kvašení, která v tomto smyslu zahrnuje druhy (v abecedním pořadí) Bifidobacterium, Enterococcus, Lactobacillus, Lactococcus, Leuconostoc, Pediococcus a Streptococcus. K nim se ještě řadí kvasinky rodů Saccharomyces a Torulopsis a také velmi důležité bakterie přímo žijící v půdě, odrážející mikroflóru bakterií vyskytující se v přírodní a paleolitické stravě, například skupinu kmenů bakterií Bacillus: B. brevis, B. macerans, B. pumilus, B. polymyxa, B. subtilis.
Vědci objevili, že mikroorganismy kolem nás podporují dozrávání imunitního systému. Studie ukazují, že příliš sterilní prostředí a malá trénovanost imunity při nedostatečném vlivu mikrobů způsobuje epidemii alergií, nemocí střev, chronické únavy. Podle studií z Wisconsinu, neznámé mikroorganismy tvoří až 99.9% mikrobů v půdě, gram půdy obsahuje 10 000 kmenů, které věda ani neprozkoumala. Podle některých odborníků mohou tyto mikroorganismy pomáhat v léčbě mnoha nemocí, a National Cancer Institute sponzoruje výzkum zvaný Homeostatic Soil Organisms, zaměřený na půdní mikroorganismy.
Některé z probiotických mikroorganismů, které jsou komerčně dostupné, se nacházejí v půdě. V angličtině se nazývají soil-based organisms (SBO), vyskytující se v půdě, a jsou mnohdy účinnější kombinací mikroorganismů, odolnější vůči nepříznivým, pro mnohé bakterie doslova drsným podmínkám v kyselém prostředí ve střevech. Výhodou těchto bakterií je, že vytvářejí směs, která odpovídá přirozenému výskytu bakterií ve střevech a jejich rozmanitosti.
Přirozeně se vyskytující komplexní cukry neumí naše enzymy rozložit, a kvalitní probiotika mají obsahovat fruktooligosacharidy (FOS) s insulinem, které patří mezi prebiotika, a slouží jako strava pro bakterie ve střevech. Podle analýzy z časopisu Journal of Nutrition zvyšují inulin a FOS vstřebávání vápníku ze střev. Metabolizací FOS se tvoří kyselejší prostředí ve střevech, kde se vápník stává rozpustnější a probiotika tak zvyšují jeho vstřebávání. Prebiotika je ideálně vhodné konzumovat s probiotiky či kvašenou zeleninou. Prebiotika způsobují diskomfort u lidí s dráždivým tračníkem, stavem zvaným SIBO, ankylozující spondylitidou či intolerancí na sacharidy.
Jaká probiotika vybrat
Probiotika najdeme v potravinách, zejména v jogurtech, které mohou být hůře stravitelné a zhoršují imunitu. Často jsou v nich probiotika jen v mizivém množství. Další možností se nabízí kvašená zelenina, jako kysané zelí, kvašáky a kimchi. Živočišná strava podporuje mikrobiom zase jiným způsobem, např. přes beta-hydroxybutyrát.
Vědci prokazují, že dlouhodobé užívání probiotik několik let je bezpečné. Jedná se o přírodní léčbu a prevenci která posiluje protektivní schopnosti organismu bez nežádoucích účinků.
Probiotika musí obsahovat mnoho kmenů, nejméně 8, v dávce přes 20 miliard na jednu kapsli, a musí bát testována, že bakterie přežijí skladování. Nová probiotika Probiomix v kapslích, s mnoha kmeny jako bifidobakterie, laktobacily, Streptococcus thermophilus, a zejména cenné půdní bakterie, které se v probioticích na našem trhu vyskytují výjimečně, v dávce 30 miliard v jedné dávce, jsme vyvinuli pro Ecce Vita jako standardizovaný přípravek ve spolupráci s francouzskou laboratoří.
David Frej
