Deprese je změna nálady a chování, trvající několik týdnů, doprovázená příznaky. Může být endogenní ( bez zjevné příčiny) nebo exogenní, jako reakce na určitou událost ( úmrtí partnera, rozvod atd.).
Deprese, výskyt a projevy
Depresí onemocní ženy až třikrát častěji než muži, riziko je vyšší v rodinách, kde někdo depresí trpěl. Zvyšuje ho i trvalé bydliště ve městě, rozvod nebo osamělost.
Z průzkumů vyplývá, že deprese se vyskytuje s větší pravděpodobností mezi kuřáky, jejím výrazným zdrojem je pro ženy sňatek, souvisí i s tvrdými redukčními dietami, při nichž se
mění chemické procesy v mozku. Deprese oslabuje imunitu, a tak při chronické depresi hrozí častěji rakovina.
I dětských pacientů s touto poruchou přibývá. Podle něj je to zřejmě i proto, že deprese u dětí dlouho nebyla rozpoznána, protože se liší od deprese u dospělých.
Depresí se může projevovat onemocnění srdce, cukrovka, poruchy štítné žlázy, Parkinsonova nemoc, demence, mozková mrtvice, zánět mozku, nádor mozku. Některé léky proti vysokému krevnímu tlaku, zánětům nebo estrogeny mohou depresi vyvolat. Deprese se objeví již kolem 40 roku věku a se stářím se zhoršuje. Vlivy podporující vznik deprese ve stáří jsou odchod do důchodu, ztráta partnera, ztráta společenského uznání, různé nemoci, nižší výkonnost, snížení životní úrovně, syndrom prázdného hnízda, pobyt v nemocnici, domově důchodců.
Příznaky deprese
Každý člověk je jiný, takže příznaky, které cítíte se mohou lišit od příznaků, které cítí ostatní. Připadá vám jeden nebo více z následujících symptomů povědomý?
Typické a nejčastější příznaky vážné deprese jsou:
• smutná, „depresivní“ nálada
• nedostatek nebo nadbytek spánku
• ztráta potěšení z běžných úkonů
• ztížené myšlení a/nebo koncentrace
• únava a/nebo ztráta energie
• ztráta chuti k jídlu
• myšlenky na sebevraždu a/nebo na smrt
• Depresivní nálada po většinu dne, skoro každý den. Depresivní nálada a záchvaty pláče jsou příznakem deprese. Někteří lidé v depresi však nejsou smutní, ačkoli nedokáží přesně popsat, co cítí.
• Ztráta zájmu o obvyklé činnosti, ztráta potěšení a ztráta motivace. V depresi je obtížné zajímat se o věci, které dříve byly důležité. Musíte se nutit k tomu, abyste něco vůbec udělali. I malé věci mohou být velkou zátěží. Lidé v depresi často říkají, že se cítí líně a znuděně a i když nemají potíže se spánkem, cítí se stále unaveni. Běžná je i ztráta chuti k sexu.
• Změny chuti k jídlu. Deprese může zvyšovat i snižovat chuť k jídlu, takže lidé s depresí mohou na váze přibírat i ztrácet.
• Problémy se spánkem. Někteří lidé s depresí nemohou usnout, někteří se často během noci probouzejí a mají potíže znovu usnout. Někteří mají neklidný spánek plný snů. Jiní naopak spí příliš nebo zjišťují, že si potřebují přes den ještě zdřímnout.
• Úzkost a neklid. Lidé v depresi jsou často neúměrně neklidní a úzkostní. Úzkost může způsobovat netrpělivost a zlost a může ještě více snížit schopnost zvládat i nízkou hladinu stresu.
• Pocity viny, nejistoty a zbytečnosti. Lidé v depresi mají často negativní vztah sami k sobě, k okolnímu světu a k budoucnosti. Mohou cítit vinu za věci z minulosti. Mnoho lidí si myslí, že jsou zbyteční nebo že jejich deprese je trestem za něco, co udělali nebo neudělali. Deprese může vést k pocitům nejistoty a potřeby být na někom závislý. Deprese může vést i ke zhoršené péči o zevnějšek a osobní hygienu.
• Problémy s koncentrací a myšlením. Deprese ztěžuje jasné myšlení a rozhodování i o malých věcech. Lidé v depresi se často nemohou soustředit, takže v práci a při denních činnostech se stávají méně výkonní, což může vést k tomu, že se objeví pocity selhání a znechucení.
• Únava a nedostatek energie.
• Myšlenky na sebevraždu. Mnoho lidí v depresi myslí na smrt. Myšlenky a činy vztahující se ke smrti se objevují jako součást přání ukončit bolest, utrpení a nejistotu.
Pokud trpíte vy, nebo někdo na kom vám záleží, pěti nebo více těmito příznaky po dobu delší než dvou týdnů, nebo pokud se dostavují vážné myšlenky na sebevraždu, nebo pokud jsou příznaky tak těžké, že narušují běžné činnosti, navštivte lékaře (nebo přimějte svého přítele, aby to udělal) a nechte se vyšetřit. Možná trpíte depresí.
Deprese a terapie
Podle tradiční čínské medicíny souvisí deprese se třemi tělesnými orgány: s plícemi jako horním pramenem životní energie, s ledvinami jako dolním a základním zdrojem životní energie a
srdcem, sídlem duševního života. Srdce je myslícím orgánem lidského těla, jeho funkce není jenom fyziologická, ale má též funkci morální a poznávací. Jako civilizace se můžeme uzdravit, budeme-li pěstovat a rozvíjet svá srdce-duše.
Nedostatek denního světla, který bývá častým zdrojem deprese, lze kompenzovat také pobytem v prostorách s intenzívním umělým světlem (např. světelný box).
Velmi účinná pomoc, když na vás jde deprese třeba v práci, je naučit se dýchat, jogíni ale varují, že amatérsky prováděná dechová cvičení mohou i uškodit.
Na depresi, kterou lidé častěji trpí v pošmourných dnech zimy, zabírá vycházka na čerstvém vzduchu, běh či jiný intenzívní sport a také sex. Zařaďte dostatek pohybu (chůze, plavání, joga) ideálně 30 minut denně. Při pohybu vznikají endorfiny.
Jezte dostatek bílkovin, zejména vejce a maso, dále lze jíst i semínka a ořechy. Zařaďte dostatek zdravých tuků (omega-3 a 9) v rybách, řasách a oleji. Omezte nebo vylučte pivo, destiláty, cukr, pšenici, luštěniny. Zařaďte do stravy dostatek vitaminů B, přírodní vitamin C, železo, selen, hořčík a draslík.
Z bylin působí antidepresivně pupečník asijský (Brahmi), chřest hroznovitý (Šatavari), třezalka, indický ženšen Ašvaganda, směs Klidná Mysl s kombinací tří antidepresivně působících bylin. Dále Ginkgo biloba (extrakt v ampulích), rozmarýn, šalvěj, meduňka, levandule…
dr.Frej
