Ve východní medicíně bylo mateřské mléko samozřejmě již před mnoha tisíci lety ceněno jako nenahraditelná potrava pro kojence. Vycházelo se z názoru, že má miminko v prvních šesti měsících žít a růst pouze z mateřského mléka. Potom se postupně přidává jiná potrava, až miminko – asi v jedenácti měsících – přejde na normální potravu a mateřskému mléku si odvykne.

Kojení proti alergiím

Argumentem, který v naší alergiemi poznamenané době nechybí v žádné diskuzi o kojení, je poznatek, že kojené děti mají mnohem méně alergií než „lahvové“ děti. Mateřské mléko není zřejmě kojencem zařazeno jako „cizí druh“ – nevyvíjí proti němu žádnou obrannou reakci. Jiné je to při uměle vyživovaných kojencích: obzvlášť kravské mléko, i když se podá ve zředěné formě, podporuje vznik alergií vůči různým potravinám. Nebo působí jiná alergicky podmíněná onemocnění jako je senná rýma, astma, alergická bronchitida nebo při tendenci i mléčná lupenka či neurodermitida.

Kojení a kolostrum

V prvních dvou dnech svého života dostane novorozeně od své matky zvláštní potravu: mlezivo, nebo-li kolostrum. Kolostrum je pro novorozeně nejdůležitějším prostředkem výživy a ochrany. Chemické složení kolostra se denně mění a přesně se přizpůsobuje potřebám nového pozemšťánka. Výživná hodnota je koncentrovanější než v pozdějším, mateřském mléce, ale především obsahuje tato kapalina velmi mnoho proteinů a protilátek, jež chrání novorozeně před infekčními nemocemi. Mimoto husté kolostrum povlékne citlivou sliznici žaludku a střev a chrání je před podrážděním. Když tedy matka přiloží miminko již krátce po porodu poprvé k prsu, není to jen niterní zážitek. Časné kojení tak od prvního momentu inteligentně podporuje jak organismus novorozeněte, tak i matky, takže se člověk může jen s obdivem sklonit před souhrou přírody.

Kojení a protilátky

Novorozeně je optimálně vyživováno a současně obdrží nejefektivnější ochranu před infekcemi, jakou si můžeme představit: dostane přesně ty protilátky matky, které ona sama vytvořila. To znamená, je jedno, v které části světa se narodí – má k dispozici přesně ty protilátky, které bude potřebovat v okolí, do kterého se narodilo. Kromě toho každé kojení povzbuzuje zaplavení těla hormonem prolaktin, který je zodpovědný za tvorbu mléka. Tak se novorozeně samo stará svým sáním o další příděl.

Kojení a strava

Kojení je náročné na pro ženu, která by měla mít tak správnou stravu pro plnohodnotné mléko a svou výživu, protože kvalita mléka ovlivňuje růst dítěte, mateřské mléko je jediným zdrojem kalorií a energie v prvních měsících života pro kojence a živiny potřebuje žena pro další tvorbu mateřského mléka.

Doporučuje se pestrá a vyvážená strava. Pokud si myslíte, že některé potraviny vašemu dítěti neprospívají, vyřaďte je s jídelníčku na týden. Pak se k nim vraťte a sledujte reakci dítěte. Vidíte-li negativní reakci, nejezte tyto potraviny po několik týdnů.
bílkoviny

Bílkoviny při kojení

Průměrná potřeba při kojení je 75 g. Kvalitním zdroji bílkovin jsou:
– vejce
– ryby
– krůtí maso, zvěřina
– tvaroh, panír, bio nehomogenizované mléko
– ořechy a semínka
– tofu
– luštěniny, zejm. červená čočka

Tuky a kojení

Denní příjem se odhaduje na 45 g denně, ale nejdůležitější je přísun omega-3 a 9 tuků: mateřské mléko obsahuje kyselinu DHA pro vývoj mozku a zraku dítěte. Nejvíce DHA je pouze v rybách.

Sacharidy a kojení

Potřebu sacharidů (320-380 gramů denně) lze pokrýt konzumací výrobků z obilovin, celozrnného pečiva (špalda, žito), zeleniny, ovoce. Denní spotřeba cukru by neměla převýšit 60 gramů. Dostatečný přívod vlákniny nejméně 30 gramů denně (celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce), je nejen prevencí zácpy, ale i ochranou před zvýšenou hladinou lipidů v krvi.

Vitaminy, minerály a kojení

Vitaminy spolu s minerály potřebuje kojící žena, kdy je zvýšená potřeba zejména kyseliny listové, vitaminů A, B12, B6, B2 a C.Minerály jako zinek, selen, a měď jsou antioxidanty a důležité pro ženu u kojence. Hořčík podporuje růst tkání a kostí a jód je důležitý pro tvorbu hormonů .

Vápník (1000mg /den), nejdůležitější látka pro stavbu kostí a zubů, je obsažen nejen v mléce a mléčných výrobcích. Pokud nejedla žena předtím kravské mléko, nemusí jej zařazovat.Vápník je kromě mléčných výrobků, které lze zařazovat ale nikoli v nadměrném množství a vybírat jen pokud možno bio bez škodlivých látek v běžných mléčných výrobcích též v ořeších, mandlích, máku, tofu, sezamových semíncích, quinoe, amarantu, sardinkách a listové zelenině.
Hořčík je zejména v celozrnných obilovinách, mléce a mléčných výrobcích, drůbežím mase, rybách, bramborách, zelenině, citrusových plodech a banánech.
Železo (30mg denně) v prevenci proti chudokrevnosti je obsaženo kromě masa a ryb převážně v listové zelenině cereáliích, vaječném žloutku, celozrnných obilovinách, luštěninách, hrozinkách a zelených druzích zeleniny.

Jod je v mořských rybách a v některých minerálních vodách.
Zinek najdeme kromě masa též v luštěninách a arašídech. Selen pak v obilninách, zelenině, rybách a vejcích.

Mlékotvorný mix

Pro podporu kojení jezte Mlékotvorný mix, která se sestává z mandlí, kokosového ořechu, nerafinovaného palmového cukru, ghí a koření. Tato směs je nejen lahodná, ale vyživuje a posiluje organismus matky po porodu a nadto ještě povbuzuje tvorbu mléka. Mát-li dojem, že množství vašeho mléka potřebuje podporu, vezměte si dvakrát denně mezi dvěma jídly vrchovatou lžíci směsi a dobře ji rozkousejte.

Velmi dobře podporuje tvorbu mateřského mléka bylina Šatavari (Chřest hoznovitý, Asparagus racemosus), 2-3 kapsle denně s jídlem případně mimo jídlo zapít teplým mlékem.

První rady při kojení pro matku a dítě

Přiložte v prvních dvou týdnech novorozeně vždy, když se vám zdá, že má hlad – ale ne častěji než každé dvě hodiny.
Uložte miminko ke spaní, i když pár minut pláče.
Nebuďte své spící dítě.
Po dvou týdnech postupně prodlužujte pauzy mezi kojením:
několik dní každé dvě a půl hodiny, pak tři hodiny, až je dosaženo čtyřhodinového rytmu. Ten potom udržujte.
Není-li tohoto časového rozmezí ještě dosaženo a vaše miminko pláče, noste je sem a tam, hrajte si s ním, přebalte je, vykoupejte nebo masírujte, nebo je nechte ještě jednou usnout.

MUDr. David Frej, s použitím informací z knihy Matka a dítě z pohledu ájurvédské medicíny

Veganská strava je extrém (až na jednu výjimku) a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.

Chronický zánět a nemoci

Zánět je typická fyziologická reakce na infekce a poranění, kdy imunita zabíjí mikrobi, obnovuje zdravou tkáň a nastoluje homeostázu. Akutní zánětlivá reakce je časově ohraničená a vede k uzdravení. Imunoregulační cytokiny jako IL-10 a TGF-beta zastavují zánětlivou kaskádu a aktivují regulační buňky.

Nové studie: Infekčnost očkovaných a zánět srdce a cév po očkování mladých lidí

Nové studie ukazují, že virová nálož očkovaných je stejná jako neočkovaných, jiné dvě studie ukazují na riziko infaktu a zánětu srdce po očkování mladých lidí.

Vitamin D významně snižuje úmrtnost a zánětlivou reakci u pacientů s COVID-19.

Nová studie ukazuje, že vitamin D hypoteticky snižuje riziko úmrtí na COVID-19 téměř k nule!! Podle autorů analýzy by se k dosažení žádoucí hladiny vitaminu D3 a užívání dostatečně vysokých ...

SARS-CoV-2 spike protein (COVID-19 i ve vakcínách) blokuje opravu poškozené DNA v buňkách

V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.

Doplňky stravy pro imunitu

Pestrá strava je základem, jak získat různé mikronutrienty, ale byliny jsou dalším nástrojem pro naši imunitu. Nejsou nutné, pokud žijeme relativně zdravě, ale výrazně nám pomáhají. Podle současných doporučení je základem nutričně bohatá strava, ale v případě větší fyzické zátěže, stresu, epidemie a prevence patří doplňky a byliny k praktickým prostředkům, jak podpořit imunitu.
Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Obilniny jsou semena z trávy Poaceae. Kromě toho existují pseudoobilniny, jako pohanka, quinoa, amarant a chia. Některé studie se snaží vzbudit dojem, že obilovny jsou nezbytnou součástí vyvážené stravy.
Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown je panické opatření, a historie ukáže, že lockdown je fatálním selháním a omylem v opatřeních proti Covidu i jiným virovým pandemiím. Důsledky lockdownu jsou závažnější než samotný COVID-19. Prof. Woolhouse.

Prodělání nemoci poskytuje lepší imunitu než očkování

O tom, že kolektivní imunita a prodělání nemoci poskytuje větší ochranu než očkování, a riziku očkování mladých lidí a dětí.
Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Klinické studie a vědecký výzkum prokazuje, že pro zdraví je zásadní vyvážený poměr mezi omega-6 a omega-3 tuky. Jak zmiňuji v mnoha článcích a knihách, výrazný nepoměr mezi omega-3 a omega-6 podporuje zánět.