Co mnoho laiků nehodnotí (včetně některých lékařů) při diagnoze je, že za mnohými nejen zažívacími obtížemi stojí lepek, který způsobuje mnoho zdravotních obtíží. Konzumace lepku se nedoporučuje ani pro zdravé lidi.
Lepek v klinické studii
V nedávné studii uveřejněné v časopise Journal of the American Medical Association se zjistilo, že přecitlivělost na lepek nebo celiakie zvyšuje riziko nemocí srdce a rakoviny. Ve studii se zkoumalo 3000 pacientů téměř 40 let ve třech skupinách: u osob diagnostikovaných jako celiakie, u pacientů se zánětem střeva ale bez diagnozy celiakie a u jedinců s krevními testy prokazujícími protilátky proti lepku. Zvýšené riziko smrti měli lidé s celiakií o 39%, u 72% u osob trpících střevním zánětem daným reakcí na lepek a o 35 % se zvýšilo riziko úmrtí z těch, kteří netrpěli celiakií, ale měli přecitlivělost na lepek.
To znamená, že i když vám lékař nezjistí nemoc odběrem střevní sliznice (biopsie), přesto můžete trpět zvýším rizikem a zdravotními obtížemi způsobenými lepkem. A podle posledních informací se zvýšil nesnášenlivost lepku o 400%. Statisticky se uvádí, že celiakie postihuje 1 osobu na 100 lidí. Jediná spolehlivá metoda je genetický test na celiakii.
Lepek a nemoci
Celiakie a intolerance lepku je mnohem častější než se uvádí, a než lékaři ve své praxi diagnostikují. Ačkoli někteří lidé řadí bezlepkovou stravu mezi nejnovějšími módní vlnu, existuje mnoho důvodů, proč omezovat konzumaci lepku. Skupina proteinů nacházejících se v pšenici, ječmenu, žitu a ovsu může vyvolat alergické reakce ve významné části populace.
Lepek může způsobovat latentní alergickou reakci v mnohem větší část populace, až u 60 procent. Ačkoli jiné běžné alergeny, jako jsou kasein (nachází se v mléce ) mohou též způsobit chronický zánět, lepek je hlavním viníkem potíží, zejména zažívacích u mnoha lidí.
Celiakie je často nepoznána, protože se projevuje nejen u dospělých, ale u dětí častěji příznaky jinými než zažívacími, například únavou, chudokrevností, a hubnutím. K nejčastějším dalším neurčitým příznakům patří mírná slabost, bolest v kostech, zánět žaludku nebo také jen nedostatek určitých minerálů. Mohou se objevovat bílé skvrnky na nehtech, suchá pokožka, poruchy paměti po konzumaci lepku, bolest v krku. Intolerance lepku bývá spojena s mnoha jinými zánětlivými autoimunitními onemocněními (kdy protilátky poškozují vlastní orgány a tkáně) jako je cukrovka závislá na inzulinu, revmatoidní artritida, zánět štítné žlázy), střevní zánět či psychická onemocnění. Dále může způsobit jaterní poškození, poškození ledvin a psychické poruchy.
K alergické reakci na lepek se vztahuje chronický zánět, jakož i jiné vedlejší účinky, například otoky, záněty dutin, bolesti hlavy a deprese. Bohužel souvislost s potravinami nemusí být znatelná a zřejmá, často opožděná až o několik dnů, v závislosti na stravě a zánětlivá reakce pokračuje v nezmenšené míře tak dlouho, dokud se konzumují potraviny vyvolávající alergickou reakci.
Výraznější projevy – průjem, nadýmání a hubnutí – postihují jen kolem 30 procent nemocných, často nemusí mít vůbec obtíže spojené se zažíváním. Nebezpečí konzumace lepku v případě této nemoci spočívá v až stonásobném větším riziku rakoviny trávícího traktu (tenkého střeva, jícnu) nebo lymfomu (teploty, bolesti břicha, průjmy a hubnutí, krvácení). Riziko rakoviny se přitom snižuje na úroveň v běžné populaci již po pětiletém dodržování diety.
Je vhodné provádět důkladnější diagnostiku, nejen např. protilátky proti tkáňové transglumatináze, často negativní i když je přítomna intolerance lepku, ani biopsie ze střevní sliznice na lepek není spolehlivá. Nejspolehlivější jsou genetické testy.
Dr. David Frej
