Pšeničná mouka (například běžné světlé i tmavé pečivo) spolu s bílým cukrem se nejvíce podílí na vzniku degenerativních nemocí. Lepek se definuje jako bílkovina v moučném prášku obilného zrna vzniklá po odstranění škrobu a je škod¬livá pro osoby, které tuto látku nesnášejí.

Lepek – civlizační alergen

Nejznámější druhy a výrobky z obilovin jsou pšenice, žito, ječmen, oves, rýže, kukuřice, jáhly, špalda nebo zelené zrno (nezralá a pražená špalda), bulgur, kamut, kuskus, amarant, quinoa. Pšenice, ječmen a žito obsahují lepek. Oves má stravitelnější druh lepku a existuje i bezlepková varianta. Lepek se objevil v nově pěstovaných obilninách asi před 10 000 lety a podle archeologických nálezů způsobuje zdravotní obtíže již od dob, kdy ho začali lidé jíst. Pšenice podle východní medicíny má sice jisté pozitivní regenerační vlastnosti a dříve měla i méně lepku, ale průmyslovým zpracováním, genetickou modifikací a nadměrnou konzumací (lidé jedí běžně pšenici v pečivu a chlebu ráno, případně i večer) se snášenlivost pšenice snižuje. Jakákoliv lehčí intolerance lepku se může vyskytovat téměř u každého druhého člověka. Celiakie se považuje za geneticky podmíněné autoimunní onemocnění, kterým trpí stále více lidí (u nás 1 %, ale nediagnostikovaných může být až 10× více) a lze ho zařadit mezi civilizační nemoci.

Škody na těle způsobené lepkem a pšenicí

Uvádí se, že 99 % všech pšeničných výrobků a mouky pochází z vyšlechtěné hybridní trpasličí a vůči škůdcům odolné a úrodné pšenice. Obsahuje 80 % škrobů, které se vstřebávají rychleji než bílý cukr. V současné době se lepek nachází kromě pečiva i v těstovinách, dresincích, omáčkách, instančních polévkách a müsli. Lepek je návykový a zvyšuje chuť k jídlu. Narušuje vstřebávání minerálů jako vápník a železo, což vede např. k osteoporóze. Nebezpečí konzumace lepku spočívá ve větším riziku rakoviny trávicího traktu. Ale nejen to. Pšenice zvyšuje krevní cukr a poškozuje slinivku, která musí vyrábět stále více inzulinu ke snížení hladiny krevního cukru, který se mění na nebezpečný tuk, usazující se v oblasti břicha a vedoucí k obezitě, cukrovce a zánětům.

Nedokonalým zpracováním lepku ve střevě vznikají nerozštěpené fragmenty, které aktivují střevní imunitní systém. Vli¬vem vyvolaného zánětu dochází k poškození sliznice tenkého střeva. Zánět bohužel probíhá dosti skrytě a většina nemocných není správně diagnostikována. (Viz Syndrom zvýšené propustnosti střeva, kniha Zánět-skrytý zabiják.)
Kromě pšenice takto organismus reaguje tedy i na žito a ječmen, kde je ale lepku méně. U ovsa se provádí výzkum, nakolik jej lze nebo nelze konzumovat. Většinou se odborníci přiklání k názoru, že oves je nutné po individuálním zvážení buď vyloučit nebo omezit na velmi malé množství.

Poškození střevní sliznice může způsobit už velmi malé množství lepku – 0,1 gramu (1⁄48 krajíce pšeničného chleba). Například v běžné porci těstovin se nachází 7 gramů lepku, v krajíci pšeničného chleba kolem 5 gramů. Výraznější projevy – průjem, nadýmání a hubnutí – postihují jen kolem 30 procent nemocných, často nemusí mít vůbec obtíže spojené se zažíváním.

Problémy s lepkem

K hlavním příznakům, kdybychom měli myslet na problémy s lepkem, patří poruchy stolice, zažívací obtíže, nedostatek vitaminů a minerálů, bolesti, chronická únava a slabost, kožní nemoci, úbytek svalstva, otoky, hormonální poruchy, neplodnost, cukrovka 1. typu, opakované afty, záněty, revmatismus, poruchy psychické.

Intolerance lepku je často spojena s nesnášenlivostí kaseinu nebo s laktózovou intolerancí (většina mléčných výrobků), neboť poškozené klky sliznice tenkého střeva neuvolňují enzym laktázu, rozkládající mléčný cukr. Při stoprocentním dodržování bezlepkové a bezmléčné diety se střevní klky během šesti měsíců zregenerují.

z knihy David Frej, Zánět  – skrytý zabiják, Eminent 2015

Veganská strava je extrém a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.

Chronický zánět a nemoci

Zánět je typická fyziologická reakce na infekce a poranění, kdy imunita zabíjí mikrobi, obnovuje zdravou tkáň a nastoluje homeostázu. Akutní zánětlivá reakce je časově ohraničená a vede k uzdravení. Imunoregulační cytokiny jako IL-10 a TGF-beta zastavují zánětlivou kaskádu a aktivují regulační buňky.

Nové studie: Infekčnost očkovaných a zánět srdce a cév po očkování mladých lidí

Nové studie ukazují, že virová nálož očkovaných je stejná jako neočkovaných, jiné dvě studie ukazují na riziko infaktu a zánětu srdce po očkování mladých lidí.

Vitamin D významně snižuje úmrtnost a zánětlivou reakci u pacientů s COVID-19.

Nová studie ukazuje, že vitamin D hypoteticky snižuje riziko úmrtí na COVID-19 téměř k nule!! Podle autorů analýzy by se k dosažení žádoucí hladiny vitaminu D3 a užívání dostatečně vysokých ...

SARS-CoV-2 spike protein (COVID-19 i ve vakcínách) blokuje opravu poškozené DNA v buňkách

V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.

Doplňky stravy pro imunitu

Pestrá strava je základem, jak získat různé mikronutrienty, ale byliny jsou dalším nástrojem pro naši imunitu. Nejsou nutné, pokud žijeme relativně zdravě, ale výrazně nám pomáhají. Podle současných doporučení je základem nutričně bohatá strava, ale v případě větší fyzické zátěže, stresu, epidemie a prevence patří doplňky a byliny k praktickým prostředkům, jak podpořit imunitu.
Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Obilniny jsou semena z trávy Poaceae. Kromě toho existují pseudoobilniny, jako pohanka, quinoa, amarant a chia. Některé studie se snaží vzbudit dojem, že obilovny jsou nezbytnou součástí vyvážené stravy.
Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown je panické opatření, a historie ukáže, že lockdown je fatálním selháním a omylem v opatřeních proti Covidu i jiným virovým pandemiím. Důsledky lockdownu jsou závažnější než samotný COVID-19. Prof. Woolhouse.

Prodělání nemoci poskytuje lepší imunitu než očkování

O tom, že kolektivní imunita a prodělání nemoci poskytuje větší ochranu než očkování, a riziku očkování mladých lidí a dětí.
Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Klinické studie a vědecký výzkum prokazuje, že pro zdraví je zásadní vyvážený poměr mezi omega-6 a omega-3 tuky. Jak zmiňuji v mnoha článcích a knihách, výrazný nepoměr mezi omega-3 a omega-6 podporuje zánět.