Dvě nové studie přinášejí potvrzení toho, že lepek u kojenců zatěžuje imunitu a doporučení pediatrů dávat lepek už od 4 měsíců, aby se předešlo celiakii nemá význam.

Pediatři doporučují kojit nejméně do 6 měsíců a před 5 měsícem nedávat žádnou pevnou stravu nebo přikrmovat. Doporučení podávat lepek už od 4 -6 měsíců nedává smysl, posunutí konzumace lepku od 1 roku naopak celiakii může oddálit, a alespoň zbytečně nezatěžuje nezralý imunitní systém kojence.

Nejde ale jen o celiakii. Celiakie, zánětlivé autoimunitní onemocnění, je reakcí imunitního systému na lepek, bílkovinu nacházející se v pšenici, ječmeni, žitu a ovsu. Imunitní systém se následně obrátí proti vlastním tkáním. Dochází k zánětlivým změnám střevní sliznice vedoucím k propustnosti střevní sliznice pro toxické látky, které přecházejí do krve a způsobují další poškození. Celiakie se na rozdíl od dřívějších názorů a tvrzení ale může projevovat bez střevních příznaků jako poruchy stolice, zejména průjem, bolesti břicha, nadýmání i jinde, například v mozku.

Diagnostika se provádí z krevních testů (např. protilátky antitransglutamináza typ 2 -TG2A, biopsie ze sliznice tenkého střeva atd.).

Dosavadní přístup doporučoval v rámci snížení rizika celiakie zejména u geneticky rizikových dětí nasazovat lepek mezi 4-6 měsícem kojence, ještě v době, kdy je kojený, čímž údajně v organismu nastává tolerance na lepek. Tyto studie byly ale hodnoceny jen zpětně, často založeny jen na tom, co sdělili rodiče dětí. Tyto studie ani nehodnotily množství lepku.

Nové dvě studie ukazují, že doporučení zařazovat lepek v časném věku u dítěte nemá význam a zatěžuje imunitní systém.

V obou studiích zkoumající dobu podávání lepku v souvislosti se snížením rizika celiakie u dětí s rodinnou zátěží se lepek podával téměř 1700 kojencůmv jendé studii kojencům v 6 a 12 měsících, v druhé studii malé množství lepku nebo placebo podávaného od 16 měsíce věku. V pozdějším věku se celiakie objevila dokonce více u dětí, které lepek nejedly. Kojení a ani délka kojení výskyt celiakie též neovlivnilo.

Podle autorů studie je třeba změnit doporučení, která dávají pediatři. Podávání lepku kojencům ve 4-6 měsících jako ochrana proti intoleranci lepku či celiakii nedává žádný smysl, naopak zatěžuje imunitu a přispívá k chronickému zánětu.

K rozvoji celiakie či intolerance (nesnášenlivost lepku) přispívá mnoho různých faktorů a jedním z nich je zhoršující se kvalita potravin, zejména lepku a pšeničné mouky.

David Frej

Veganská strava je extrém (až na jednu výjimku) a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.

Chronický zánět a nemoci

Zánět je typická fyziologická reakce na infekce a poranění, kdy imunita zabíjí mikrobi, obnovuje zdravou tkáň a nastoluje homeostázu. Akutní zánětlivá reakce je časově ohraničená a vede k uzdravení. Imunoregulační cytokiny jako IL-10 a TGF-beta zastavují zánětlivou kaskádu a aktivují regulační buňky.

Nové studie: Infekčnost očkovaných a zánět srdce a cév po očkování mladých lidí

Nové studie ukazují, že virová nálož očkovaných je stejná jako neočkovaných, jiné dvě studie ukazují na riziko infaktu a zánětu srdce po očkování mladých lidí.

Vitamin D významně snižuje úmrtnost a zánětlivou reakci u pacientů s COVID-19.

Nová studie ukazuje, že vitamin D hypoteticky snižuje riziko úmrtí na COVID-19 téměř k nule!! Podle autorů analýzy by se k dosažení žádoucí hladiny vitaminu D3 a užívání dostatečně vysokých ...

SARS-CoV-2 spike protein (COVID-19 i ve vakcínách) blokuje opravu poškozené DNA v buňkách

V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.

Doplňky stravy pro imunitu

Pestrá strava je základem, jak získat různé mikronutrienty, ale byliny jsou dalším nástrojem pro naši imunitu. Nejsou nutné, pokud žijeme relativně zdravě, ale výrazně nám pomáhají. Podle současných doporučení je základem nutričně bohatá strava, ale v případě větší fyzické zátěže, stresu, epidemie a prevence patří doplňky a byliny k praktickým prostředkům, jak podpořit imunitu.
Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Obilniny jsou semena z trávy Poaceae. Kromě toho existují pseudoobilniny, jako pohanka, quinoa, amarant a chia. Některé studie se snaží vzbudit dojem, že obilovny jsou nezbytnou součástí vyvážené stravy.
Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown je panické opatření, a historie ukáže, že lockdown je fatálním selháním a omylem v opatřeních proti Covidu i jiným virovým pandemiím. Důsledky lockdownu jsou závažnější než samotný COVID-19. Prof. Woolhouse.

Prodělání nemoci poskytuje lepší imunitu než očkování

O tom, že kolektivní imunita a prodělání nemoci poskytuje větší ochranu než očkování, a riziku očkování mladých lidí a dětí.
Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Klinické studie a vědecký výzkum prokazuje, že pro zdraví je zásadní vyvážený poměr mezi omega-6 a omega-3 tuky. Jak zmiňuji v mnoha článcích a knihách, výrazný nepoměr mezi omega-3 a omega-6 podporuje zánět.