V tomto článku najdete málo známé informace, které podle autorů prokazují, proč očkování proti chřipce je naprosto bezcenné a proč je jejich obliba zcela založena na smyšlených studiích a lékařské mytologii. Pokud by se lidé dozvěděli, co se zde píše, tak se byznys s očkováním proti chřipce zhroutí přes noc. Informace vyšly v článku publikovaném v The Atlantic a Natural News.
Jak je vakcína proti chřipce důležitá?
Co když vakcíny nefungují? Stále více a více vědců je skeptických ohledně toho, zda fungují. Sezónní chřipka v současnosti zabíjí každý rok mnoho lidí, ale většina z nich, kteří umírají, již trpí nemocí, jako je astma. Většina „nachlazení“ je ve skutečnosti způsobena chřipkovým virem, ale existuje více než 200 virů a patogenů, které mohou způsobit „chřipkové“ onemocnění (a proto mohou být snadno zaměněny za chřipku).
Viry mutují s úžasnou rychlostí, což znamená, že každý rok jsou geneticky odlišné od virů z minulého roku. Vakcína pro každou nadcházející chřipkovou epidemii je odhadována zdravotnickými odborníky, kteří určují, jaký kmen chřipky by se mohl s největší pravděpodobností objevit.
Z těch, kteří zemřeli na prasečí chřipku v USA, zhruba 70 procent trpělo již nějakým vážným onemocněním jako astma nebo AIDS. Uvádí se, že vakcíny jsou nejlepší zbraní proti chřipce. Vakcíny pomohly vymýtit neštovice a dětskou obrnu. [Výrazné zlepšení zdraví obyvatelstva ale ve srovnání s očkováním nastalo zejména zlepšením celkové hygieny.]
„Zázračná vakcína“ proti chřipce
Vzhledem k tomu, že vědci nemohou přesně určit, který má chřipku a kdo nemá, výzkum provedený na účinnost vakcín jednoduše spočívá v hodnocení úmrtnosti ze všech příčin u těch, kdo se očkovali oproti těm, co neprodělali očkování. [To zahrnuje úmrtí z nehod, infarkty, autohavárie atd.] Tyto studie ukazují „dramatický rozdíl“ mezi úmrtností těch, kteří byli očkováni oproti těm, kteří nebyli očkováni. Lidé, kteří byli očkováni měli výrazně nižší úmrtnost [ale ze všech příčin, a zde je problém …]. Kritici zpochybňují logiku těchto studií. Jak to vypadá, v porovnání s počtem úmrtí ze všech příčin, počet lidí zabitých ptačí chřipkou je poměrně malý. Podle Národního ústavu pro alergie a infekční choroby, nanejvýš 10 procent z celkového počtu úmrtí během chřipkového období způsobuje chřipka (a to zahrnuje i všechna nepřímá úmrtí, ke kterým nepřímo přispěla chřipka).
Pokud chřipka představuje jen zhruba 10 procent všech úmrtí během chřipkové epidemie, jak by vakcína proti chřipce mohla snížit celkové úmrtí o 50 procent? (Jak tvrdí výrobci očkovací látky.) I v případě, že by očkovací látky byly 100% účinné, mohly by snížit celkovou úmrtnost o 10%, vzhledem k tomu, že pouze 10% z celkového počtu úmrtí je způsobeno chřipkou.
Tom Jefferson, lékař z Říma, a vedoucí oddělení pro očkování na Cochrane Collaboration, vysoce uznávané organizace, kteří hodnotí lékařské důkazy, říká: „Pokud vakcína snižuje úmrtnost o 50 procent a až o 90 procent v některých studiích, znamená to, že musí snižovat úmrtí nejen na chřipku, ale také z pádů, v důsledku požárů, na srdeční choroby, mrtvice, a autonehody. To není vakcína, která je zázrak. „
Selhání kohortových studií
Jak se tedy došlo k 50% snížení úmrtnosti ve statistikách? Prostřednictvím kohortových studií. Kohortová studie u očkování je analytická studie, ve které jsou osoby rozděleny podle přítomnosti či nepřítomnosti vakcíny na začátku studie. V těchto studiích se porovnávala úmrtnost velké skupiny lidí, která dostala vakcínu a skupiny osob, která nebyla očkována. Ale to je fatální chyba v tomto přístupu: lidé se zařazovali dle vlastního rozhodnutí pro očkování. A jací lidé? Lidé, kteří se zajímali o své zdraví! Vakcínu tak dostali ti, co měli strach o své zdraví a mysleli si, že očkování je pro ně vhodné. Zatím ti, kteří se o zdraví nestarali, vynechali i vakcínu proti chřipce. A tito lidé mají tendenci žít méně zdravě i jinak. Jinými slovy, u lidí, kteří se rozhodli pro vakcínu najdeme větší pravděpodobnost, že žijí zdravěji. To vysvětluje rozdíly v úmrtnosti mezi těmito dvěma skupinami! To nemá nic společného s očkovací látkou …
Na lékaře a výzkumníky je vyvíjen tlak aby přijali teorii vakcíny bez otázek. Lisa Jackson, lékařka a vedoucí Research Group Health Center v Seattlu, začala přemýšlel nahlas před kolegy, jestli snad není něco v nepořádku s odhadem až 50 procentního snížení úmrtnosti u lidí, kteří dostanou vakcínu proti chřipce, a reakce zněla spíš jako doktrína než věda. „Lidé mi říkali, že takovéto pochybnosti by mohly potenciálně ohrozit mou profesionální kariéru, neboť bych mohla odradit lidi od očkování, protože samozřejmě víme, že vakcína účinkuje. Jinými slovy, neodvažujte se zpochybňovat vakcínu, a nepokládejte nepříjemné otázky, protože výroba vakcín stojí na dogmatu, ne vědě … a pokud si lékař klade otázky, můžete přijít o práci ….“ Lisu Jackson to neodradilo. S dalšími třemi vědci začala zkoumat studie zabývající se očkováním proti chřipce ve snaze identifikovat jakýkoliv pozitivní účinek těchto vakcín, pokud existuje. Analyzovali přes osm let data zahrnující 72.000 lidí ve věku 65 let nebo starší a zaznamenávali, kdo byl očkován proti chřipce, a kdo ne. Pak srovnávali úmrtnost ze všech příčin mimo chřipkové období.
Vakcína nezpůsobila žádný rozdíl v úmrtnosti
Lisa Jackson zjistila, že i mimo chřipkovou sezonu byla úmrtnost o 60 procent vyšší u těch, kteří nedostali vakcínu. Jinými slovy, když nevezmete v úvahu chřipkové období, starší lidé, kteří nedostanou vakcínu mají jiný životní styl, který u nich zvyšuje pravděpodobnost, že zemřou z mnoha jiných příčin. Rozdíl v přístupu ke zdraví vysvětluje onu zdánlivou výhodu, připisovanou vakcínám. Toto zjištění ukazuje, že vakcína proti chřipce nemusí mít žádný příznivý účinek na snižování úmrtnosti.
„Studie Lisy Jackson jsou skvělé,“ uvedl Lone Simonsen, který je profesorem na George Washington University ve Washingtonu, DC, a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti chřipky a vakcín. Jsou to klasické epidemiologické, pečlivě provedené studie. Mnoho expertů na očkování jednoduše odmítlo věřit výsledkům této studie, protože je v rozporu s jejich stávajícím přesvědčením o očkování. Journal of American Medical Association odmítl zveřejnit výzkum, se závěrem, že přijmout tyto výsledky by bylo stejné jako říci, že Země je placka!“ . Což jen dokazuje, jak hluboce zakořeněná mytologie o očkování je v myslích běžných lékařů. Prostě si nedovedou představit, že vakcíny nefungují, a tak zamítnou důkaz – a to i věrohodný důkaz – prokazující tuto skutečnost. To je to, co dělá z očkování kult spíše než vědu. Výsledky nakonec publikoval v roce 2006 časopis International Journal of Epidemiology.
