Tipy na správnou podzimní stravu…

Strava a podzim

Zima vysušuje chladem a suchem půdu. Naše tělo se také vysušuje a cítíme to v krku a dutinách. Prvním příznakem ohlašujícím změnu a chladné období je škrábání v krku a suchost v dutinách. Na obranu proti podráždění způsobené alergeny a látkami znečišťujícími ovzduší tvoří organizmus hlen. Bohužel právě hlen poskytuje vhodné podmínky bakteriím a způsobují množení chřipkových virů. Přirozená strava s množstvím bílkovin a tuku chrání tělo proti zimní suchosti v podobě teplých, těžkých, mastných jídel, které zvlhčují organizmus. To znamená, že bychom měli jíst těžká jídla jako jsou banány, avokádo, řepa, dýně, ořechy, některé maso, ryby a více oleje.

Vyhledáváme jídla slaná, sladká a kyselá. Proč zrovna tyto chuti? Za každých okolností příroda nabízí to, co tělo potřebuje ke zmírnění vlivu změny ročního období. Víme, jak sůl rozpouští v zimě zmrzlý sníh na chodnících a silnicích. Sůl také zahřívá tělo, proto můžeme zvýšit příjem slaných jídel.

Zahříváním organizmu sůl přenáší minerální látky a živiny hluboko do orgánů. Většina koření je na zimu též vhodná, neboť svou horkostí brání chladu. Sladké potraviny, zavařeniny nebo sladké brambory otevírají a vyživují tkáně, chrání před suchostí a lehkostí v zimě. Tyto potraviny zklidňují tělo, zvláště za zimního větrného počasí. Kyselá jídla zahřívají tělo a stimulují zažívání. Před jídlem podněcují trávicí proces nakládaným citrónem a zázvorem. Kyselé ovoce, pomeranče a grapefruity obsahují mnoho vody v kontrastu se suchou zimou.

Co jíst na podzim?

Základem stravy je zelenina, na podzim podušená, nejlépe nad párou. Vhodné jsou i zeleninové smoothies.

Nejsem příznivec ani fanatický odpůrce mléčných výrobků, přestože lidský organizmus geneticky není (jak prokázáno) způsoben v dospělosti využívat laktázu, enzym trávící mléko. Mléčné výrobky v malé míře konzumovat můžeme, problém spočívá v procesu zvaném homogenizace měnící tuk v nestravitelný a ve způsobu, jakým mléko chladíme. V zimě lze, pokud chcete, pít malé množství mléka, vždy teplé, se špetkou zázvoru nebo kardamomu, což uklidňuje nervový systém, hlavně před spaním (účinný lidový lék). Pro mnoho lidí je plnotučné mléko výhodnější než mléko nízkotučné nebo bez tuku. Lepší z mléčných výrobků jsou ale kvalitní tvrdé sýry, parmezán a mozzarella.

Ořechy a semena se sklízejí na podzim. Pro vysoký obsah minerálních látek, tuku a bílkovin patří k vynikajícím potravinám ke konzumaci na podzim a v zimě. Posilují nervový systém a rozmnožovací orgány podporují tvorbu svalů, kostí a krvetvorbu. Ořechy by se neměly jíst na noc.

Z masa lze jíst nejlépe zvěřinu, krůtí maso, masové vývary, bio hovězí případně bio kuřecí a ryby, v malém množství vejce.

Obiloviny lze jíst v menší míře, nejlépe bezlepkové. Čím méně sacharidů jíme, tím jsme zdravější.

Podzimní ochlazení

Lidé spojují jablka a hrušky s podzimem, protože se hojně objevují v obchodech. V tu samou dobu listy na stromech rudnou a žloutnou. Zvyšující se teplo hromadící se ve stromech během měsíců (proces „termální akumulace“) způsobuje hýřivou barvu listů. Současně dozrává úroda jablek, broskví, hrušek a ty poskytují léčivou sílu v podobě ochlazujícího ovoce. Ocitneme-li se v zimním období bez předchozího ochlazení, kombinace letního horka a suché zimy může způsobit velké zdravotní obtíže. Toto ovoce na konci léta obsahuje velké množství vlákniny, která pomáhá čistit střeva a vylučovacími orgány odstraňuje nahromaděné teplo za poslední 4 měsíce. Současně brání přestupu horka do hlavy, vysušení, tvorbě hlenu a tím náchylnosti k nachlazení a chřipce. Čerstvý jablečný džus má mírně projímavé účinky.

S blížící se zimou konzumujte na podzim více sezónní ovoce, poté začněte jíst více bílkovin a tuku, polévek, obilovin, ořechů a masa, pokud ho máte rádi.

Obecně:

1. Dávejte přednost teplé, těžší a tučnější stravě. Omezte studenou, suchou a lehkou stravu.
2. Jezte více sladkých, kyselých a slaných potravin. Omezte hořká a trpká jídla, která jsou lehká, studená a zvyšují tyto vlastnosti.
3. Jezte větší porce, které ale lehce strávíte. Více jídla poskytne tělu horkost za chladného počasí.

David Frej

Veganská strava je extrém (až na jednu výjimku) a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.

Chronický zánět a nemoci

Zánět je typická fyziologická reakce na infekce a poranění, kdy imunita zabíjí mikrobi, obnovuje zdravou tkáň a nastoluje homeostázu. Akutní zánětlivá reakce je časově ohraničená a vede k uzdravení. Imunoregulační cytokiny jako IL-10 a TGF-beta zastavují zánětlivou kaskádu a aktivují regulační buňky.

Nové studie: Infekčnost očkovaných a zánět srdce a cév po očkování mladých lidí

Nové studie ukazují, že virová nálož očkovaných je stejná jako neočkovaných, jiné dvě studie ukazují na riziko infaktu a zánětu srdce po očkování mladých lidí.

Vitamin D významně snižuje úmrtnost a zánětlivou reakci u pacientů s COVID-19.

Nová studie ukazuje, že vitamin D hypoteticky snižuje riziko úmrtí na COVID-19 téměř k nule!! Podle autorů analýzy by se k dosažení žádoucí hladiny vitaminu D3 a užívání dostatečně vysokých ...

SARS-CoV-2 spike protein (COVID-19 i ve vakcínách) blokuje opravu poškozené DNA v buňkách

V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.

Doplňky stravy pro imunitu

Pestrá strava je základem, jak získat různé mikronutrienty, ale byliny jsou dalším nástrojem pro naši imunitu. Nejsou nutné, pokud žijeme relativně zdravě, ale výrazně nám pomáhají. Podle současných doporučení je základem nutričně bohatá strava, ale v případě větší fyzické zátěže, stresu, epidemie a prevence patří doplňky a byliny k praktickým prostředkům, jak podpořit imunitu.
Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Pšenice a škodlivý účinek na zdraví

Obilniny jsou semena z trávy Poaceae. Kromě toho existují pseudoobilniny, jako pohanka, quinoa, amarant a chia. Některé studie se snaží vzbudit dojem, že obilovny jsou nezbytnou součástí vyvážené stravy.
Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown jako hloupé opatření

Lockdown je panické opatření, a historie ukáže, že lockdown je fatálním selháním a omylem v opatřeních proti Covidu i jiným virovým pandemiím. Důsledky lockdownu jsou závažnější než samotný COVID-19. Prof. Woolhouse.

Prodělání nemoci poskytuje lepší imunitu než očkování

O tom, že kolektivní imunita a prodělání nemoci poskytuje větší ochranu než očkování, a riziku očkování mladých lidí a dětí.
Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Omega-6 mastné kyseliny v potravinách a zánět

Klinické studie a vědecký výzkum prokazuje, že pro zdraví je zásadní vyvážený poměr mezi omega-6 a omega-3 tuky. Jak zmiňuji v mnoha článcích a knihách, výrazný nepoměr mezi omega-3 a omega-6 podporuje zánět.