O tom, že kolektivní imunita a prodělání nemoci poskytuje větší ochranu než očkování, a riziku očkování mladých lidí a dětí.
Vakcíny
Pokud si vezmete virus a porovnáte různé virové částice, pak zjistíte, že se virus liší tím, jak tvoří kopie, které nejsou identické. Mnohé mutace nejsou výhodné pro virus a zaniknou, ale s větší virovou náloží se mutace zvyšují a mohou podporovat šíření viru.
Na variantu B.1.1.7, britskou mutaci, by údajně měla vakcína mRNA reagovat. Nejedná se o virus rezistentní na protilátky vyvolané očkováním, u jihoafrické mutace B.1.351 se citlivost protilátek snižuje až šestinásobně. Další mutace, brazilská, P.1, a dvě kalifornské, B.1.427 a B.1.429, jsou odolnější na protilátky.
Problém ale je, že hodnotíme jen protilátky. Někteří imunologové, zejména ti co často vystupují v TV, matou veřejnost tím, že očkování je prý lepší než prodělání nemoci. Ano, očkování stimuluje větší hladinu protilátek. Jenže to není celé. V séru totiž nenacházíme T buňky, plazmatické buňky či paměťové B buňky pro tvorbu protilátek. Zatímco se stále mluví o účinnosti očkování, lidé po očkování onemocní či jsou dále infekční. Účinnost vakcín není 95%, ale někdy jen 49% až 64% (Johnson Johnson), např v Jižní Africe. Dále, např. u obézních je účinnost jen 50%.
https://www.mc-praha.cz/mcp/prehled-vakcin-proti-covid-19-mechanismy-ucinku-vyhody-a-nevyhody/
Většina dat o messenger RNA (mRNA) vakcínách proti SARS-CoV-2 pochází z laboratoří, kde se sérum od imunizovaných jedinců vystavuje geneticky upravovaných viru a měří se protilátky. Vědci v séru měřili účinnost vakcíny Pfizer proti mutaci B.1.351 a zjistili pokles účinnosti o 60%. mRNA vakcíny jsou ale novou technologií.
Imunita po nemoci a očkování
Imunita po nemoci přetrvává dlouhodobě. Ti, co prodělají onemocnění, mají silnou nejen protilátkovou, ale i buněčnou imunitu. Navíc, nejen proti jednomu antigenu, ale všem komponentám viru. Při změně antigenu pak se může stát očkování málo účinné. Rozhovor s ním najdete zde.
O tom že prodělání nemoci je lepší než očkování vypovídají další informace:
Infekce SARS-CoV-2 virem se jedná o slizniční infekci a o vyvolání slizniční imunitní odpovědi. Ta je odlišná od odpovědi systémové po podání vakcíny do svalu a nelze je zaměňovat. Měří se proto také úplně odlišné imunitní parametry.
Z oficiálních míst se vůbec nehovoří o sekrečních slizničních protilátkách po infekci, o paměťové buněčné odpovědi, dokonce ani o mechanismech přirozené slizniční imunity.
Očkování poskytuje hlavně IgG protilátky a tam, kde se infekce nedostane, ale my potřebujeme slizniční IgA protilátky v dýchacích cestách.
Navíc, podle nové studie z Washingtonské studie v St.Louis publikované v časopise Nature, ti, co prodělali mírnou formu COVID-19, mají dlouhodobě protilátky a paměťové buňky je mohou chránit po celý život.
Imunolog Jiří Šinkora, v Týdeníku Echo 14/2021 uvedl, že přirozené protilátky jsou různorodější a více chrání před opakovanou infekcí. Někteří imunologové lžou a matou veřejnost, když upřednostňují očkování jako lepší variantu pro náš imunitní systém.
Nepřesné PCR testy by mely nahradit nové. Pokud se mají testy odpovídat , pak jsou nepřesné. Nové technologie ukazují na přesné stanovení protilátek během 30 minut, kdy se fragmenty označeného enzymu naváží na S či N-protein, a v reakci s protilátkami se projevují světelně.
Očkovat po prodělání nemoci nedává žádný smysl. Důležité jsou paměťové T lymfocyty, protože delší dobu po nemoci mohou být protilátky nízké.
Děti a očkování
Podle studie v časopise JAMA nemá smysl děti ve věku od 0-9 let nechávat doma namísto aby chodili do školy. Děti v tomto věku mají nejnižší záchyt infekce, tedy nejnižší infekčnost.
Už jsem psal o tom, že roušky u dětí jsou týráním dětí, zde je komentář prof. Berana.
Závěr:
Očkování je jednoznačně horší než prodělání nemoci.
Po prodělání nemoci máte pestřejší protilátky, buněčnou a slizniční imunitu a jste méně infekční.
Očkování lidé stále mohou být infekční a mohou onemocnět COVID-19. Očkování brání těžkému průběhu, nechrání před nákazou.
Po prodělání nemoci a detekovatelných protilátkách (ideálně i s buněčnou imunitou) není vhodné se očkovat.
Očkování lidí ve fertilním věku není smysluplné, následky vakcíny se mohou projevit za mnoho let, uvádí imunolog Jiří Šinkora v Týdeník Echo, 14/2021. Podle biochemiků je nutné čekat 2-3 roky na to, až klinická data ukáží, zda jsou vakcíny bezpečné. Vývoj vakcín byl urychlen pro to, aby se zabránilo úmrtím, ale data o dlouhodobé bezpečnosti chybí.
Trápit děti do 10 let, která je nejméně rizikovou skupinou, nosit roušky a testovat je, považuji nejen já za týrání dětí.
Očkování malých i větších dětí může mít negativní zdravotní následky po mnoha letech.
Zdroje:
Rubin R. COVID-19 Vaccines vs Variants-Determining How Much Immunity Is Enough. JAMA. 2021;325(13):1241-1243. doi:10.1001/jama.2021.3370
Li Y, Tong CH, Bare LA, Devlin JJ. Assessment of the Association of Vitamin D Level With SARS-CoV-2 Seropositivity Among Working-Age Adults. JAMA Netw Open. 2021;4(5):e2111634. doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.11634
Abbasi J. A Next-Generation Rapid, Accurate SARS-CoV-2 Antibody Test. JAMA. 2021;325(18):1825. doi:10.1001/jama.2021.6333
https://edhub.ama-assn.org/jn-learning/video-player/18599731
Somekh I, Boker LK, Shohat T, Pettoello-Mantovani M, Simões EAF, Somekh E. Comparison of COVID-19 Incidence Rates Before and After School Reopening in Israel. JAMA Netw Open. 2021;4(4):e217105. doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.7105
