Začnu známou frází: „Jste tím, co jíte.“ Bohužel stále přetrvává, ačkoliv je nepřesná a neúplná. Jste též tím, co nejíte. Existuje mnoho omylů. To, co jíte a nejíte ovlivňuje vaše tělo a mysl.
Dříve se učili medici tomu, že „pokud mozek dostane dostatek glukózy a kyslíku, vytvoří si ostatní potřebné látky sám“. Tato poučka nebrala v potaz kvalitu výživy přiváděnou tělu a stupeň účinné metabolizace živin.
Pokusy nezvratně prokázaly, že to, co snídáte, obědváte a večeříte ovlivňuje činnost mozkových neuronů (nervových buněk). Neuropřenašeče jsou chemickými posly, přenášejícími rychlostí blesku signály z jedné nervové buňky na druhou. Nejíte-li dostatek potřebných potravin, mozek nevytváří rychle potřebné neuropřenašeče. Vaše myšlení se zpomaluje.
Dr. Edith Cohenová krmila krysy velkými dávkami B vitamínu cholinu a tvorba neuropřenašeče acetylcholinu se zvýšila. Později došli vědci ke zjištění, že při příjmu cholin obsahujícího lecitinu, látky získané z vaječného žloutku, mléka, sojových bobů a kukuřice se tvoří více cholinu než při podávání cholinu samotného. Vysoká hladina cholinu přetrvávala u subjektů delší dobu než při konzumaci samotného cholinu.
Jídlem ke zvýšené duševní činnosti nebo ospalosti
Fascinujícím objevem zjistil Wurtman a jeho tým, že při příjmu jídla bohatého na bílkoviny, jako jsou vejce, maso nebo ryby jste více duševně svěží než při příjmu sacharidů, například ovoce, zeleniny či cereálií. Posledně zmiňované potraviny sbližují myšlenkové procesy a přivádějí ospalost, nevítaný stav v dnešním soutěživém světě. Proč? Esenciální aminokyselina – kterou tělo neumí vyrobit-tryptofan se obtížně vstřebává a přivádí do mozku.
Tryptofan, který se nachází v krůtím mase, mléku, v menším množství v neloupané rýži, čočce, arašídech, dýni a sezamových semíncích se obtížně při bílkovinné stravě dostává do mozku. Jiné aminokyseliny obsazují dříve místa na přenašečích. Při konzumaci jídla s převažujícími sacharidy nemusí tryptofan soutěžit s ostatními aminokyselinami a snadněji se přenáší.
Vědci zjistili vliv množství tryptofanu v krvi a mozku na tvorbu serotoninu, neuropřenašeče v mozku. Ten navozuje ospalost, liknavost a snižuje citlivost k bolesti. Účinek teplého mléka před spaním dříve mnoha lékaři doporučovaného, se přisuzoval vápníku. Nyní někteří vědci pokládají za hlavní látku tryptofan. Nedostatek některých známých živin též snižuje schopnost myšlení, například vitamín A a zinek.
Výživa dětí a IQ
Před několika lety testoval indonéský tým biochemiků platnost informace, že podvýživa malých dětí způsobuje trvalé poškození mozku. Tým z Indonéské univerzity vedený Pek Hien Liangem a MUDr. Tijook Tiauw Hiem měřil inteligenci 107 dětí ve věku 5-12 let. 46 bylo podvyživených, 17 trpělo nedostatkem vitamínu A. Ostatní byly zdravé. Inteligenci dětí měřili klinickými a laboratorními testy včetně sledování příjmu potravy. Pro větší validitu prošly děti inteligenčními testy.
Skupina s nedostatkem vitamínu A a jinými známkami podvýživy měla nejnižší počet IQ bodů. Jedním z nejzajímavějších aspektů studie bylo společné sledování celým týmem. Intelektuální a tělesný vývoj dětí „lze předvídat s velkou přesností na základě jejich výživy v předškolních letech. Studii uzavřeli vědci konstatováním, že podvyživené děti prokázaly nejnižší IQ, zatímco dobře živení vrstevníci měly IQ nejvyšší. Připomeňme, že aktivní vitamin A nacházíme je v živočišné stravě.
Zdroj: kniha Stephen Langer, Jak si zvýšit IQ, 2002
