Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.
Rostlinná strava, jako je veganská strava, je často „zdravější“, protože (mimo jiné) vegani se svým zdravím více zabývají a věnují větší pozornost kvalitě potravin.
Nicméně, jen proto, že tato strava je „kvalitnější“, neznamená, že je pro nás vhodná. Z evolučního i vědeckého hlediska – mluvím o klinických studiích a ne o observačních studiích – není náš organismus uzpůsoben pro konzumaci pouze rostlinné stravy. Jedinou výjimku tvoří krátkodobé půsty a detoxikační pobyty, na kterých vaříme rostlinnou stravu, protože bílkoviny v živočišné stravě zastavují procesy spojené s půstem. Naopak, ve stravě během roku jinak potřebujeme živočišné bílkoviny.
Pokud se obáváte, že nezískáte dostatek mikronutrientů z jídla, měli byste jíst více masa. To zní jako klišé a zvláštně (zejména, pokud jste vegan), ale je to naprostá pravda.
Sběrači a lovci vždy vyhledávali potraviny plné živin, jakým jsou tučné maso a vnitřnosti. Velmi málo lidí jí např. kvalitní játra. Z dětství si pamatuji, jak jsme doma jedli každý týden játra, zatímco dnes nejsou běžnou součástí jídelníčku. Jedna analýza (AmJ Clin Nutr 2005;82:721-32) ukazuje, jak jsou játra nutričně bohaté při nižším obsahu kalorií. Graf ukazuje, že játra jsou jednou z nutričně nejkoncentrovanějších potravin – čím je potravina na grafu níže k horizontální ose a více vpravo, tím je nutričně bohatší-např. právě játra. v tomto garfu je srovnání jen mléčných výrobků a masa, ale i v porovnání s jinými skupinami potarvin jsou játra a maso nutričně bohaté při nižší kalorické hodnotě. naoak obilné výrobky jsou nutričně chudé při velkém množství kalorií.
Například mnoho tmavě zelené listové zeleniny, včetně švýcarského mangoldu a špenátu, obsahuje antinutrienty (jako jsou oxaláty či saponiny), které sice chrání rostlinu před predátory, ale významně snižují nutriční hodnotu potravin tím, že brání vstřebávání minerálů.
Studie také ukázaly, že vitamín A je 15 až 20krát biologicky dostupnější v mase než v rostlinných zdrojích, zatímco železo je třikrát biologicky dostupnější v mase než v rostlinách.
Důsledky nedostatku živin nejen ve veganské stravě zahrnují anémii (železo), oslabený imunitní systém (zinek, vitamín D), osteoporózu (vápník, vitamín K, vitamín D), vysoký krevní tlak (draslík), špatné zdraví zubů (vitamín K) a nízkou hladinu energie (železo, vitamíny B), abychom jmenovali alespoň některé.
A co víc, některé zdravotní obtíže (jako jsou infekce a těhotenství) spolu s naším moderním životním stylem (chronický stres) situaci zhoršují.
To je důvod, proč bychom měli jíst nejen zeleninu či ořechy, ale biologicky dostupné mikronutrienty a bílkoviny v živočišné stravě.
David Frej
