Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.
Rostlinná strava, jako je veganská strava, je často údajně „zdravější“, protože (mimo jiné) vegani se svým zdravím více zabývají a věnují větší pozornost kvalitě potravin.
Nicméně, jen proto, že tato strava je „kvalitnější“ než něco ještě horšího (česká kuchyně, americká strava), neznamená, že je pro nás vhodná. Z evolučního i vědeckého hlediska – mluvím o klinických studiích a ne o observačních studiích – není náš organismus uzpůsoben pro konzumaci pouze rostlinné stravy. Jedinou výjimku tvoří krátkodobé půsty a detoxikační pobyty, na kterých vaříme rostlinnou stravu, protože bílkoviny v živočišné stravě zastavují procesy spojené s půstem. Naopak, ve stravě během roku jinak potřebujeme živočišné bílkoviny.
Pokud se obáváte, že nezískáte dostatek mikronutrientů z jídla, měli byste jíst více masa. To zní jako klišé a zvláštně (zejména, pokud jste vegan), ale je to naprostá pravda.
Sběrači a lovci vždy vyhledávali potraviny plné živin, jakým jsou tučné maso a vnitřnosti. Velmi málo lidí jí např. kvalitní játra. Z dětství si pamatuji, jak jsme doma jedli každý týden játra, zatímco dnes nejsou běžnou součástí jídelníčku. Jedna analýza (AmJ Clin Nutr 2005;82:721-32) ukazuje, jak jsou játra nutričně bohaté při nižším obsahu kalorií. Graf ukazuje, že játra jsou jednou z nutričně nejkoncentrovanějších potravin – čím je potravina na grafu níže k horizontální ose a více vpravo, tím je nutričně bohatší-např. právě játra. V tomto grafu je srovnání jen mléčných výrobků a masa, ale i v porovnání s jinými skupinami potravin jsou játra a maso nutričně bohaté při nižší kalorické hodnotě. Naopak obilné výrobky jsou nutričně chudé při velkém množství kalorií.
Například mnoho tmavě zelené listové zeleniny, včetně švýcarského mangoldu a špenátu, obsahuje antinutrienty (jako jsou oxaláty či saponiny), které sice chrání rostlinu před predátory, ale významně snižují nutriční hodnotu potravin tím, že brání vstřebávání minerálů.
Studie také ukázaly, že vitamín A je 15 až 20krát biologicky dostupnější v mase než v rostlinných zdrojích, zatímco železo je třikrát biologicky dostupnější v mase než v rostlinách.
Důsledky nedostatku živin ve veganské stravě zahrnují anémii (železo), oslabený imunitní systém (málo aktivního vitaminu A, zinku, nedostatek omega-3, vitaminu D), osteoporózu (vápník, vitamín K, vitamín D), vysoký krevní tlak (nízký draslík), špatné zdraví zubů (vitamín K2) a nízkou hladinu energie (železo, vitamíny B, zejména B12), nedostatek aminokyselin jako leucin pro svaly, abychom jmenovali alespoň některé.
A co víc, některé zdravotní obtíže (jako jsou infekce a těhotenství) spolu s naším moderním životním stylem (chronický stres) situaci zhoršují.
Vegani by bez doplňků stravy nepřežili déle než 5 let. To je důvod, proč bychom měli jíst v malém množství zeleninu či ořechy, protože biologicky dostupné mikronutrienty a bílkoviny se nacházejí nejvíce v živočišné stravě.
David Frej