Riziko císařského řezu

Vědci stále více upozorňují na stoupající provádění císařských řezů, které nejsou indikovány ze zdravotních důvodů...

V případě indikace zachraňující život jako placenta previa, abnormální pozice plodu či omotání pupeční šňůry kolem krku zachraňuje císařský řez životy dětí i matek. Nadměrné provádění stále více kritizují odborníci, protože překračují procento nad 10-15% a ohrožují ženu i plod poškozením při zákroku.

Globální procento císařských řezů stouplo za posledních 15 let o 21%, a zvyšuje se o ročně o 4%. V jižní Africe se provádí císařské řezy v méně než 5%, naopak v jižní Americe ze 60%. Ze 6.2 milionů zbytečných císařských řezů, které se provádí každý rok, polovina z nich se týká jen Číny a Brazílie. Císařské řezy prováděné mimo nevyhnutelné indikace nejsou založeny na vědecké medicíně. Zásadní je řešit nemedicínské důvody, proč se provádí císařské řezy, které nelze vysvětlit obezitou, či věkem.

Nové doporučení WHO pro provádění císařských řezů má omezit tento druh porodu např. pro obavy či strach rodičky. V některých zemích dokonce se císařský řez stal módní záležitostí. Některé ženy mají traumatické zkušenosti s předchozím porodem, komplikacemi nebo nesprávně věří, že po předchozím císařské řezu nelze rodit přirozeně. Příklon k císařskému řezu se týká upřednostňování chirurgických řešení, finanční zainteresovanosti, obavy z žalob a také pohodlnosti v plánování porodu. Lékaři bývají školenější v operaci než vedení přirozeného porodu.

V některých doporučeních (NICE ve Velké Británii) se uvádí, že žena má právo na rozhodnutí, jaký porod si zvolí. Ale také uvádí, že lékař má právo neindikovaný císařský řez odmítnout.

Císařský řez, pokud není život zachraňující a nutný, přináší mnoho negativních důsledků pro matku i dítě. Například riziko komplikací a úmrtí je vyšší u císařského řezu než přirozeného porodu, hrozí prasknutí dělohy, přítomnost placenty v děloze, potrat, předčasný porod...děti narozené císařským řezem jsou vystaveny různým hormonálním, fyzickým, bakteriálním a lékařským vlivům ovlivňující vývoj dítěte.

Krátkodobá rizika zahrnují narušené zrání imunitního systému, vyšší riziko alergií, atopického ekzému, astmatu a narušený střevní mikrobiom zejména sníženou různorodost bakteriálních kmenů. Z dlouhodobého hlediska se uvádí zvýšené riziko obezity a astmatu v pozdějším věku. Některé studie se zaměřily na souvislost císařského řezu a kognitivní schopnosti.

Rozvoj střevního mikrobiomu, který se vyvíjí do 2.-3.roku věku dítěte, může mít vlivem nepřirozených faktorů (vystavení mikrobům, kteří neodpovídají mikrobiomu matky) po císařském řezu nepříznivé důsledky pro zdravotní stav dítěte.

Zdroje:
The Lancet, 2018, https://doi.org/10.1016/S0140-6736(18)32394-8
http://www.who.int/reproductivehealth/publications/non-clinical-interventions-to-reduce-cs/en/

 

Dr.Frej na Facebooku
Dr.Frej na Youtube