Intolerance lepku (odborně celiakální sprue, celiakie) se považuje za geneticky podmíněné autoimunní onemocnění, a postihuje každého dvoustého člověka.

Co je lepek a gliadin?

Lepek se definuje jako bílkovina v moučném prášku obilného zrna, vzniklá po odstranění škrobu, která je toxická pro osoby, netolerující tuto látku. V lepku se nacházejí dva druhy bílkovin, gliadiny a gluteniny. Gliadin je směsí řetězců bílkovin (polypeptidů), které vznikají rozkladem bílkovin lepku v zažívacím traktu. Peptidy se skládají z řetězce aminokyselin, z nichž některé sekvence právě vyvolávají škodlivou reakci. Kromě pšenice takto organismus reaguje tedy i na žito a ječmen. U ovsa se provádí výzkum, nakolik oves lze nebo nelze konzumovat. Většinou se odborníci přiklání k názoru, že oves je nutné po individuálním zvážení buď vyloučit nebo omezit na velmi malé množství. Gliadin podle jedné teorie poškozuje přímo sliznici tenkého střeva, podle jiných názorů se lze domnívat, že vyvolává ve sliznici tenkého střeva zánětlivou reakci. Dochází k narušenému vstřebávání živin, minerálů a vitaminů.

Diagnostika a příznaky

Nemoc se zjistí u dětí kolem prvního až druhého roku, u dospělých pravidelně konzumujících obiloviny se nemoc objeví mezi třicítkou až čtyřicítkou. Krevní testy se zaměřením na protilátky prokazující celiakii a enterobiopsie (odebrání vzorku sliznice tenkého střeva, nejprůkaznější vyšetření celiakie) se provádí u osob s dědičnou zátěží a příznaky upozorňujícími na takové onemocnění.

K hlavním příznakům, kdybychom měli myslet na celiakii patří průjem, bolesti břicha, plynatost, chronická únava a slabost, hubnutí, které ale není provázeno nechutenstvím, kožní projevy, bolesti hlavy, bolestivá menstruace, sterilita.Někteří nemocní se neprojevují žádnými příznaky. Výraznější projevy – průjem, nadýmání a hubnutí – postihují jen kolem 30 procent nemocných. Nebezpečí konzumace lepku v případě této nemoci spočívá v až stonásobném větším riziku rakoviny trávícího traktu (tenkého střeva, jícnu) nebo lymfomu (teploty, bolesti břicha, průjmy a hubnutí, krvácení). Riziko rakoviny se snižuje na úroveň v běžné populaci po 5-letém dodržování diety. Více v článku zde.

K nejčastějším neurčitým příznakům patří mírná slabost, bolest v kostech, zánět žaludku nebo také jen nedostatek určitých minerálů. Mohou se objevovat bílé skvrnky na nehtech, suchá pokožka, poruchy paměti po konzumaci lepku, bolest v krku. Nemoc může být spojena s jinými nemocemi autoimunního typu (kdy protilátky poškozují vlastní orgány a tkáně jako je cukrovka závislá na inzulinu a zánět štítné žlázy), dále s jaterním poškozením, revmatoidní artritidou, poškozením ledvin a psychickými poruchami. Porucha imunity také vyvolává chronický únavový syndrom.

Intolerance lepku je často spojena s laktózovou intolerancí (nesnášenlivost většiny mléčných výrobků), neboť poškozené klky sliznice tenkého střeva neuvolňují enzymy laktázu, rozkládající mléčný cukr.

Při stoprocentním dodržování bezlepkové diety se střevní klky během šesti měsíců až jednoho roku zhojí a laktózová intolerance vymizí. Bez problémů lze v každém případě z mléčných výrobků konzumovat kozí a ovčí výrobky.

Léčba u intolerance lepku

Přestože léčba je relativně jednoduchá, vyžaduje stoprocentní ukázněnost a vyřazení zakázaných potravin. Zvláště v západní stravě a obchodech s potravinami lze najít lepek v mnoha zdánlivě bezpečných potravinách, polotovarech i nápojích. Bezlepková dieta je tudíž taková, které zahrnuje potraviny neobsahující ani stopu lepku. V bezlepkových potravinách by obsah lepku neměl překročit 0.02%. Stoprocentní vyřazení nevhodných potravin zmírní obtíže a přináší výrazně zlepšení již během dvou až tří týdnů. Existuje forma, kdy nemocný nereaguje na dietní opatření nebo po určité době přestane dieta účinkovat. Pak je léčba velmi složitá. Nedodržování dietních opatření může přivodit komplikace se smrtelnými následky.

Strava bez lepku

Základním opatřením je zákaz konzumace pšenice a všech pšeničných výrobků, žita, ječmene a většinou i ovsa.
U pšenice existují další druhy, nevhodné u celiakie skrývající se pod názvy jako tvrdá pšenice (semolina) v těstovinách. Špalda stejně jako kamut jsou druhy pšenice, bulgur je upravený druh pšenice. Také pšeničným klíčkům je třeba se vyhnout. Stejně tak odrůda triticale, obilniny vzniklá zkřížením pšenice a žita není vhodná. Kukuřici lidé trpící celiakií mohou jíst, pokud na ní nejsou alergičtí. Rýže je velmi vhodnou obilninou, zejména basmati rýže. Pro výrobu některých rýžových a sójových nápojů se však používá enzymů z ječmene.

K povoleným obilninám patří pohanka, jáhly, amarant, quinoa. Často také bývají bezpečné potraviny (pohanka) kontaminovány pšenicí (pěstováním na stejných polích; zpracováním tam, kde se vyrábí pšeničná mouka) nebo na ně reaguje jedinec alergií, která nemá nic společného s intolerancí lepku. Nejlépe je pozorovat reakce vlastního organismu na sporné potraviny a přizpůsobit tomu stravu.
Z olejů je nejzdravější extra panenský olivový olej. Též luštěniny, jako fazole, cizrna, hrášek, čočka a sója jsou povoleny. Z mouky lze najít sójovou, amarantovou nebo rýžovou mouku v obchodech se zdravou výživou.

MUDr. David Frej

Toxický glyfosát má být podle EU bezpečný

Toxický glyfosát má být podle EU bezpečný

Podle uniklého návrhu dokumentu Evropské komise spěchá EU s povolením glyfosátu (nejznámější je přípravek Roundup), aniž chce vyčkat na závěry analýz odborných studií.
Zrušme letní čas

Zrušme letní čas

Celkově trvá organismu na jaře až 5 dnů, než se vyrovná s letním časem. Časový posun se projevuje příznaky: únava, vyčerpání, pocit nevolnosti, ospalost přes den, buzení v noci, špatná paměť a koncentrace.
Ryby – problém s kvalitou

Ryby – problém s kvalitou

Ryby jsou kvalitní potravinou dodávající bílkoviny a zdravé tuky. Ryby jsou nízkokalorické, hlavními složkami je voda (50-80%) , plnohodnotné bílkoviny (12-20%) se všemi aminokyselinami a ...
Alkohol a jeho vliv na naše střeva.

Alkohol a jeho vliv na naše střeva.

Konec roku je obdobím, kdy rádi slavíme, jíme více, pijeme více a méně spíme. Jsem zastáncem pití mírného množství alkoholu, jak dokazují studie i dlouhověcí lidé. Oslavy a rodinná setkání ale často způsobují, že pijeme více alkoholu než obvykle a nadměrný příjem alkoholu může narušit rovnováhu v mikrobiomu.
Nová analýza ve vědeckém časopise: Nežádoucí účinky mRNA vakcín a spike protein

Nová analýza ve vědeckém časopise: Nežádoucí účinky mRNA vakcín a spike protein

V mRNA vakcínách (Moderna, Pfizer) se nachází mRNA kódující protein S, která je dopravována prostřednictvím lipidových nanočástic do lidských buněk, které produkují virový protein, nebo příbuzné ...

Veganská strava je extrém (až na jednu výjimku) a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.

Chronický zánět a nemoci

Zánět je typická fyziologická reakce na infekce a poranění, kdy imunita zabíjí mikrobi, obnovuje zdravou tkáň a nastoluje homeostázu. Akutní zánětlivá reakce je časově ohraničená a vede k uzdravení. Imunoregulační cytokiny jako IL-10 a TGF-beta zastavují zánětlivou kaskádu a aktivují regulační buňky.

Nové studie: Infekčnost očkovaných a zánět srdce a cév po očkování mladých lidí

Nové studie ukazují, že virová nálož očkovaných je stejná jako neočkovaných, jiné dvě studie ukazují na riziko infaktu a zánětu srdce po očkování mladých lidí.

Vitamin D významně snižuje úmrtnost a zánětlivou reakci u pacientů s COVID-19.

Nová studie ukazuje, že vitamin D hypoteticky snižuje riziko úmrtí na COVID-19 téměř k nule!! Podle autorů analýzy by se k dosažení žádoucí hladiny vitaminu D3 a užívání dostatečně vysokých ...

SARS-CoV-2 spike protein (COVID-19 i ve vakcínách) blokuje opravu poškozené DNA v buňkách

V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.