Se sníženou bariérovou ochrannou funkcí sliznic našeho střeva souvisí problematika nejrůznějších nemocí, kdy se například eubióza, optimální osídlení trávicího ústrojí mikroflórou (i když co znamená optimální doposud neznáme), které příznivě ovlivňuje organismus, mění v dysbiózu neboli porušené složení bakteriální flóry ve střevě, které se považuje se za jeden z patogenetických mechanismů nejen střevních zánětlivých chorob, ale mnoha autoimunitních chorob.
Propustné střevo
K propustné střevní sliznici může dojít v tenkém i tlustém střevě, anebo v obou současně a mezi typické projevy patří opakovaná zvýšená tvorba plynů, bolesti břicha a křeče. Změny mikrobioty byly popsány u Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, kolorektálního karcinomu, ale i u některých alergických onemocnění, celiakie, diabetu prvního i druhého typu (kde se prokázaly změny na střevní sliznici až rok před vypuknutím cukrovky) nebo již zmíněné obezity. Souběžně se střevní symptomatikou se objevují neurologické potíže, například vyčerpání, závratě, poruchy myšlení a koncentrace, spánkové poruchy, agresivita nebo migréna.
Střevo a nemoci
Existuje podezření, hraničící téměř s jistotou, že propustné střevo stojí za vznikem aterosklerózy, revmatoidní artritidy, autismu, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurologických a psychiatrických onemocnění. Kromě toho se množí zprávy, že narušený střevní mikrobiom může vyvolávat deprese. Klaus-Dietrich Runow, který vede od roku 1989 Institut für Unweltkrankheiten, v němž léčí nemoci vyvolané životním prostředím a zároveň je pionýrem tohoto oboru v Německu, ve své knize Der Darm denkt mit, Mozek myslí s vámi, popsal několik případů ze své praxe. Jedním z nich byl osmadvacetiletý dílenský mistr, který si léta stěžoval na bolesti v břiše a nevolnosti. Byla u něj diagnostikována infekce bakteriemi Helicobacter pylori a dostal antibiotika. Potíže vyvrcholily po svatbě, na které se cpal sladkostmi, a na svatební cestě na Kanárské ostrovy, kde jedl, co mu přišlo pod ruku, až skončil v tamní nemocnici na infuzích kvůli nezastavitelným průjmům. Během dalších tří měsíců zhubnul přes dvacet kilogramů a po podání několika druhů syntetických antibiotik se u něj projevila komplikovaná křížová reakce. Psychiatr konstatoval deprese a syndrom vyhoření. Dr. Klaus-Dietrich Runow u něj objevil narušený střevní mikrobiom, projevující se především neschopností trávit mléko. Po intenzivní kúře, jejíž součástí bylo kromě jiného oregano a dvanáct druhů probiotických bakterií, zmizely už po jednom týdnu symptomy a po měsíci se dotyčný cítil naprosto fit. Vedle dalších případů popisuje dva nezávislé pacienty ve věku čtyři a dvaceti let, muže a ženu, u nichž propukla schizofrenie. V oboz u případech stála v pozadí vysoká konzumace pšeničných výrobků a jejich intolerance lepku v kombinaci se zatížením toxickými kovy. Jak sám uvádí, podobných případů měl ve své praxi stovky, včetně chronického strachu a stresu.
Střevní bakterie a stres
Rakouský institut AllergoSan Pharma v Grazu se zabývá výzkumem bakterií, které blokují ve střevech stres. Výzkumný tým pod vedením Mgr. Anity Frauwallner vyvinul směs živých střevních bakterií, které nejen vědecky prokazatelně zabraňuje syndromu vyhoření, ale také může léčivě působit při psychických a organických stresových onemocněních. První pomoc proti stresu dnes přichází z probiotické medicíny. Podle jejich nejnovějších poznatků budoucnost prokáže, že nejlepší fyzickou terapií proti psychickému stresu nejsou psychofarmaka, ale speciálně vybrané střevní bakterie lidského původu. Tyto živé bakterie přinášejí našemu zdraví užitek, daleko přesahující jejich primární nutriční hodnotu. Je Rakouští odborníci hovoří o třetí generaci těchto pomocníků, která umožňuje dosud nevídané úspěchy v prevenci a terapii stresem podmíněných chorob. Používají k tomu výhradně vědecky vyvinuté, šokově zmražené a vůči kyselinám rezistentní mikroorganismy, jenž se v našich střevech starají o to, aby běžný stres mohl být zpracován a nepoškozoval psýché nebo vnitřní orgány. Účinné látky je možné cíleně navrhovat pro konkrétní medicínské problémové oblasti. Základem přitom byly molekulárně genetické výzkumy jednotlivých bakteriálních kmenů, které umožnily přesně definovat akční radius jednotlivých druhů bakterií a kombinovat kmeny, které se ideálně doplňují. Mezi tisíci bakteriálních kmenů identifikovali devět vysoce aktivních, podle nich vůdčích zárodečných kmenů schopných se rozmnožovat, které dokážou zablokovat stres.
Probiotika, fermentované potraviny a zdravé střevo
Bakteriální kultury v některých fermentovaných potravinách, jako jsou například sýr nebo v klasickém probiotickém jogurtu nemohou téměř nic zmoci, protože se na rozdíl od probiotik třetí generace se nepřichytávají na sliznici, nemají rozmnožovací schopnost a přežívají v gastrointestinálním traktu jen v nepatrném počtu. Jejich pozitivní účinky na zdraví jsou podle rakouských odborníků nepatrné. Tyto speciální bifidobakterie a laktobacily hrají často rozhodující roli při zabezpečení střevní bariéry,“ říká Anita Frauwallner. Ne však u všech. Některé kvašené potraviny jako kysané zelí při každodenní dlouhodobé konzumaci mají účinek srovnatelný s probiotiky v kapslích, někdy i lepší. U lidí se zažívacími obtížemi funguje kysané zelí či kimči lépe i z toho důvodu, že u nich bývají bifidobakterie přemnožené, a probiotika s mnoha kmeny nepomáhají, spíše naopak.
Ve filozofii vědců z Österreichische Gesellschaft für Probiotische Medizin (ÖPROM), Rakouské společnosti pro probiotickou medicínu je pevnost střevních stěn kritériem všech „záležitostí ve věci zdraví“. „Jenom když je tato frontová linie nepoškozená, můžeme zabránit stresem a potravou vzniklým patogenním zárodkům v proniknutí do krevního oběhu.“ Když ale trávení kvůli distresu správně nefunguje, deformují se zonulae occludentes anglicky nazývané tight junctions, mezibuněčná těsná spojení na povrchu střev, která nás chrání před jedovatými látkami, původci nemocí a spouštěči alergií. Jakmile nastane jejich deformace, spustí se biochemická kaskáda, kterou už sotva něco zastaví. „Potom do krve ze střeva přes porušenou střevní stěnu pronikají toxiny jako syntetické konzervanty a potravinářská barviva, postřiky z ovoce a zeleniny a samozřejmě také patogeny pronikají do tkáně,“ doplňuje Anita Frauwallner. Tento stav propustného střeva popisuji v článku zde. Jejich poznatky potvrdil v opakovaných studiích renomovaný výzkumník stresu, profesor Louis Akkermans z Utrechtské univerzity.
Probiotická směs z výzkumné laboratoře AllergoSan Pharma v Grazu vytváří ve střevech tak příznivé prostředí, že se zdravotní poškození vyvolaná stresem dají udržet v určitých mezích a často se podaří udržet si navzdory trvalému stresu zdraví a duševní rovnováhu. S jejich recepturou mohly být účinně léčeny nejenom záněty ve střevech, ale také zvýšená náchylnost k infekcím ustoupila. Kromě toho byla prokázána zvýšená produkce tryptofanu a s tím spojené zvýšené vylučování hormonu štěstí serotoninu, stejně jako spánkového hormonu melatoninu.