Paleolitické období byla dlouhá doba v lidské historii, a to od chvíle, kdy jsme se naučili používat kamenné nástroje z doby asi 2,6 milionu let až do 10,000 před Kristem, kdy začala zemědělská revoluce.

Tehdy jsme byli zvyklí žít jako lovci a sběrači. Jedli jsme to, co jsme byli schopni najít v přírodě. Jedli jsme to, co bylo v nabídce přírody, pro přežití.
Základní teorií paleo stravy je, že jsme geneticky přizpůsobeny jíst stejná jídla jako naše předci lovci a sběrači. V roce 2011 vyšla studie zabývající se stravou, kde se poukazuje na to, že naši pravěcí předci jedli pestrou stravu, kdy k zásadně masité stravě přidávali sběrem bobule, listy, zeleninu, nalezené vařené hlízy, škrob a luštěniny.

Strava z pravěku

V paleolitické době se jedlo maso, které nemělo prozánětlivé účinky, nepocházelo z krávy, krmené sojou a kukuřicí, vepřové se nejedlo z prasat ve vepřínech, kuřecí z drůbežáren, jejichž růst je urychlován hormonální léčbou a antibiotiky, obsahovalo nejen polynenasycené tuky ve vhodném poměru omega tuků. Podle odborníků studujících africkou populaci nejblíže našim předkům z doby kamenné byl poměr rostlinné a živočišné stravy 1:1, na objemu více rostlinné, na bílkovinách více živočišné, jelikož je méně hutná a kalorická.

Paleostrava přitom neznamená nadměrnou konzumaci masa či vajec bez rostlinné složky,  v dávných dobách jedli lidé stovky různých rostlin, a bylin, které rostly divoce, jejich obsah účinných látek byl tudíž vyšší než při pěstování. Zelenina, ovoce, ořechy, luštěniny, trochu medu spolu s omezením rafinovaných cukrů, mléčných produktů, obilovin a sladidel spolu s živočišnými potravinami ideálně lokálními tvoří základ paleostravy. Paleostrava je založena na skutečném jídle, nezpracovaných potravinách a bez polotovarů jako kvalitní maso, ryby, vejce, ovoce, zelenina, ořechy, semena, luštěniny a sacharidy v hlízách jako jsou sladké brambory.

Střevní bakterie a poměr prospěšných a škodlivých bakterií bez nutné tvorby prospěšných krátkých mastných kyselin může být narušen masitou stravou, ale jen pokud nejíme žádnou zeleninu a škroby (vlákninu) pro bakterie, které nacházíme i ve stravě našich předků a domorodců na více masité stravě jako Masajové.

Polotovary a nemoci

Přes 70 % kalorického příjmu v dnešní stravě tvoří potraviny, které se v přírodě nevyskytují – rafinovaný rostlinný olej ze semen, margaríny, rafinovaný cukr (sacharóza), mléčné výrobky, uzeniny, hamburgery, pečivo a cereálie. Tato nesprávná výživa spojená s nedostatkem ovoce, zeleniny, luštěnin, kvalitního masa jako zvěřina, ryb, vlákniny, vitamínů a minerálů spolu s nezdravým způsobem života vede k vzniku mnoha civilizačních nemocí, které se vzácně nebo vůbec nevyskytují u lidí a zvířat žijících ve volné přírodě – cukrovka, ateroskleróza, vysoký krevní tlak, srdečně-cévní nemoci, mozkové mrtvice, obezita, rakovina, alergie, osteoporóza.

MUDr. David Frej

Toxický glyfosát má být podle EU bezpečný

Toxický glyfosát má být podle EU bezpečný

Podle uniklého návrhu dokumentu Evropské komise spěchá EU s povolením glyfosátu (nejznámější je přípravek Roundup), aniž chce vyčkat na závěry analýz odborných studií.
Zrušme letní čas

Zrušme letní čas

Celkově trvá organismu na jaře až 5 dnů, než se vyrovná s letním časem. Časový posun se projevuje příznaky: únava, vyčerpání, pocit nevolnosti, ospalost přes den, buzení v noci, špatná paměť a koncentrace.
Ryby – problém s kvalitou

Ryby – problém s kvalitou

Ryby jsou kvalitní potravinou dodávající bílkoviny a zdravé tuky. Ryby jsou nízkokalorické, hlavními složkami je voda (50-80%) , plnohodnotné bílkoviny (12-20%) se všemi aminokyselinami a ...
Alkohol a jeho vliv na naše střeva.

Alkohol a jeho vliv na naše střeva.

Konec roku je obdobím, kdy rádi slavíme, jíme více, pijeme více a méně spíme. Jsem zastáncem pití mírného množství alkoholu, jak dokazují studie i dlouhověcí lidé. Oslavy a rodinná setkání ale často způsobují, že pijeme více alkoholu než obvykle a nadměrný příjem alkoholu může narušit rovnováhu v mikrobiomu.
Nová analýza ve vědeckém časopise: Nežádoucí účinky mRNA vakcín a spike protein

Nová analýza ve vědeckém časopise: Nežádoucí účinky mRNA vakcín a spike protein

V mRNA vakcínách (Moderna, Pfizer) se nachází mRNA kódující protein S, která je dopravována prostřednictvím lipidových nanočástic do lidských buněk, které produkují virový protein, nebo příbuzné ...

Veganská strava je extrém (až na jednu výjimku) a proč jíst živočišné potraviny

Běžná západní strava vč. typických jídel konzumovaných u nás patří mezi nejhorší věci, které můžete udělat svému tělu, o čemž svědčí nárůst metabolických onemocnění v této zemi včetně cukrovky, obezity, autoimunitních nemocí.

Vysoké riziko myokarditidy po COVID-19 očkování mRNA vakcínami u  mužů do 30 let

Otázka renomovaných odborníků ve studii publikované v lednu 2022 zněla: Jaké je riziko myokarditidy po mRNA vakcinaci proti COVID-19?

Cukr přidaný i ovocný – riziko pro zdraví

Spotřeba cukru v České republice je 38 kg na osobu a rok, v USA je to dvojnásobek, až 70 kg. Tam na trhu existuje přes 600 tis. výrobků, v 80% z nich se nachází cukr! Je prokázáno, že cukr vyvolává závislost až 8x vyšší než drogy jako kokain.

Chronický zánět a nemoci

Zánět je typická fyziologická reakce na infekce a poranění, kdy imunita zabíjí mikrobi, obnovuje zdravou tkáň a nastoluje homeostázu. Akutní zánětlivá reakce je časově ohraničená a vede k uzdravení. Imunoregulační cytokiny jako IL-10 a TGF-beta zastavují zánětlivou kaskádu a aktivují regulační buňky.

Nové studie: Infekčnost očkovaných a zánět srdce a cév po očkování mladých lidí

Nové studie ukazují, že virová nálož očkovaných je stejná jako neočkovaných, jiné dvě studie ukazují na riziko infaktu a zánětu srdce po očkování mladých lidí.

Vitamin D významně snižuje úmrtnost a zánětlivou reakci u pacientů s COVID-19.

Nová studie ukazuje, že vitamin D hypoteticky snižuje riziko úmrtí na COVID-19 téměř k nule!! Podle autorů analýzy by se k dosažení žádoucí hladiny vitaminu D3 a užívání dostatečně vysokých ...

SARS-CoV-2 spike protein (COVID-19 i ve vakcínách) blokuje opravu poškozené DNA v buňkách

V nové studii, která ale neproběhla na živém organismu, ale in vitro, na buněčných kulturách, se ukazuje, že SARS-CoV-2 spike protein (základ vakcín proti COVID-19) výrazně blokuje obnovu poškozené DNA, nutnou pro získanou imunitu.