O existenci vitaminu K se ví od poloviny minulého století, ale jedna z jeho forem, vitamin K2, dostal svůj název teprve roku 2007.
Existují dvě přirozeně se vyskytující formy vitamínu K. Vitamin K1, zvaný také fylochinon, je syntetizován rostlinami. Vitamin K2, známý také jako menachinon, produkují bakterie. Oba tyto esenciální vitaminy musíme tělu dodávat. Ve svých funkcích sice lehce překrývají, ale v našem těle plní různé úkoly. Nedostatek vitaminu K1 je vzácný, ale vitamin K2, který se stará o regulaci hospodaření s vápníkem, nám chybí mnohem častěji. Po užívání syntetických antibiotik bychom se měli zaměřit i na něj, protože působí jako ochranný faktor proti osteoporóze. Stará se o to, aby se vápník v těle uložil na správných místech, hlavně do kostí a zubů, a zároveň zabraňuje, aby se usazoval v měkkých částech těla, v cévách a na srdečních chlopních. Může účinně zabránit zničení srdečních tepen, ucpání cév a infarktům a zároveň dokáže částečně rozpustit již existující usazeniny vápníku v cévách.
Vitamin K2 je živočišného původu. Produkují jej mikroorganismy střevní flóry zvířat a také bakterie, které zdravým způsobem kolonizují tlusté střevo. Protože až 50 procent potřebného vitamínu K2 může být pokryto bakteriální syntézou, je nutné věnovat mu pozornost. Absence vitaminu K2 je nebezpečná v tom, že o sobě dává osudově vědět teprve po desetiletích.
Hlavní zdroje vitaminu K2
Hovězí maso z krav na pastě (ideální zdroj)
Tvrdý sýr
Pečená kuřecí játra
Losos a jiné tučnější druhy ryb
Vaječný žloutek (od slepic z volného výběhu)
Husí stehna
Kuřecí prsa a stehna (nejlépe bio)
Sójové fermentované výrobky natto a tempeh (nedoporučuji)
Zvěřina
Ghí a máslo
